Děti vybrané k adopci, jsou z nemajetných rodin. To Jsou rodiny kde:
- Oba rodiče jsou pouze farmáři a mohu vydělávat peníze prodejem vypěstované zeleniny a ovoce.
- Jeden z rodičů nebo oba z rodičů jsou zaměstnání buď jako řidiči taxi nebo autobusu, stavební dělníci, pomocníci v různých státních institucích atd. Většinou je však zaměstnán otec a matka je v domácnosti.
V obou těchto případech nejsou rodiče schopni vydělat dostatek peněz k tomu, aby zajistili svým dětem dobré vzdělání ve škole Spring Dales Public School (zkratka SDPS). Například stavební dělní vydělává asi čtyři měsíce ročně cca 6000 Rupií měsíčně (zjednodušeně můžete 6000 Rupií pokládat jako 6000 Kč u nás v ČR), z kterých musí být zajištěny nejenom děti, ale opravy vlastního domu, chod celé domácnosti (např. nákup nádobí), zajištění vlastních rodičů atd.
Pokud nemajetné rodiny nemohou umožnit vzdělání svým dětem ve škole SDPS z nedostatku financí, musejí poslat své děti do státní školy, kde vzdělávání většinou není na dobré úrovni. To vede k tomu, že po ukončení základní státní školy děti neudělají postupové zkoušky na další studium. Tím si znemožní získat jiné zaměstnání než jejich rodiče a následně svým dětem nejsou schopni zajistit jiné vzdělání než na státní škole. Pro nemajetné rodiny je velmi obtížné vystoupit z tohoto koloběhu a my doufáme, že jim to podpora jejich dětí pomocí adopce usnadní!
Rodiny v Malém Tibetu jsou většinou mnohem početnější, než je tomu v Evropě. Celkem běžné je mít čtyři děti. Potom se může stát, že možnost získat dobré vzdělání ve škole v Mulbekhu dostane pouze jedno z dětí z celé rodiny. Zbytek sourozenců potom chodí do státní školy.
Na druhou stranu Brontosauři v Himálajích a vedení školy v Mulbekhu považují za nezbytné, aby se rodina spolupodílela na nákladech za studium. Obáváme se, že pokud rodiny získají celé náklady na studium zadarmo, většina z nich by si toho nemusela příliš vážit. Proto rodiče adoptovaných dětí
- hradí nákup uniformy dítěte a školní potřeby. To představuje přibližně 10 % z celkových nákladů na studium dítěte.
- musejí dvakrát ročně přijít na brigádu pomoci stavět nové školní budovy.
Žádná rodina není natolik nemajetná, aby nedisponovala 10 % z celkových nákladů na studium. Dále pokud rodina nemá dostatek financí na pokrytí 100 % školného, může poskytnout svůj čas a jít pomoci na stavbu. Na druhou stranu však nejde říci, že by rodina vzdělání zadarmo pro své dítě odpracovala na stavbě. Díky spoluúčasti, dostane rodina zbývajících 90% nákladů od školy zadarmo, což by pro ni normálně představovalo nepřekonatelnou překážku v zajištění dobrého vzdělání svým dětem.