Je třeba si uvědomit, že korespondence s dítětem s sebou kromě kulturní výměny a získávání informací nese i rizika. Při neuvážené korespondenci může snadno dojít k nedorozumění, která mohou značně poškodit sponzorované dítě nebo i samotného sponzora. Níže v textu poskytujeme sponzorům vysvětlení a doporučení pro jejich kontakt s dětmi.
Přehnané očekávání – dítě může mít od sponzorské pomoci přehnaná očekávání. Například se může stát, že dítě očekává, že mu sponzor po dokončení studií na základní škole bude platit i další studia, nebo že mu umožní žít v České republice. Pokud zaznamenáte podobné náznaky dětí v jejich dopisech, pokuste se jejich očekávání opatrně upravit.
Země zaslíbená – děti z Himálají mají jen málo možností, jak získat informace o České republice (nebo Evropě). Většinou se o nás dozvědí z obrazovek MTV, nebo ze setkání s turisty, kteří do Malého Tibetu přijíždějí. U dětí (ale i u dospělých) to vede k představě, že sponzor žije v zaslíbené zemi. Obyvatelům Malého Tibetu například někdy nedochází, že v Evropě musíme chodit do práce a že práce, za kterou dostáváme peníze, je mnohdy mnohem intenzivnější, než ta, na kterou jsou sami zvyklí (pokud jde např. o kancelářskou práci). Bude zodpovědné, když při komunikaci s dítětem nebudete představu o zaslíbené zemi podporovat.
Jste chudáci – materiální zabezpečení života v Evropě je na lepší úrovni, než je v Himálajích. Komunikace s dítětem by však neměla vyvolávat dojem, že jsou místní obyvatelé kvůli tomu méněcenní nebo, že jejich život je nekvalitní. Ve skutečnosti jsou životy v Evropě a Himálajích pouze rozdílné. Oproti evropskému materiálnímu zabezpečení mají v Malém Tibetu mnohem bližší mezilidské vztahy. Sponzor by měl zvážit, co a jakým způsobem bude s dítětem sdílet. Považujeme za vhodnější namísto výčtu nákupu v obchodním centru sdílet jaká je vaše setra a proč si jí vážíte (jestli si ji vážíte J), proč jste si vybrali vaše povolání, jaká je vaše země atd. Na druhou stranu neříkáme, že by měli sponzoři zamlčovat fakta o naší zemi a způsobu našeho života – sdílet je prostě přirozené. Stejně tak je přirozené porovnávat, a pokud se děti dočtou něco o životě v Evropě, budou jej srovnávat se svým. Je třeba mít na paměti, že srovnávání bude děti zatěžovat a pro některé děti může být toto zatížení nepříjemné. Může se stát, že si děti předané informace mylně vyloží. Pokud tedy pošlou sponzoři fotografie z dovolené na lyžích, může být rozumné zmínit, že dovolená není každodenní samozřejmostí – bylo třeba na ni vydělat. Máme také zkušenost, že děti (ale i dospělí) opomíjejí skutečnost, že nákupem lyží ještě nejste lyžař, ale že je potřeba se ještě naučit lyžovat. Sponzory žádáme, aby nikdy nelitovali děti za jejich materiální zabezpečení. Takže pokud se sponzor dozví, že rodina dítěte má v kuchyni hliněnou podlahu, odpověď by neměla být „no to je hrozné“, ale spíš by bylo vhodné třeba s nadsázkou zmínit, že pokud na se hliněnou podlahu něco vylije, nemusí se to vytírat jako u 
nás. Na druhou stranu by sponzoři neměli přesvědčovat děti, že jejich život je zcela dokonalý a nemají usilovat o zlepšení jeho materiální stránky. Život v Himálajích je velmi tvrdý. Místní obyvatelé většinu času tvrdě pracují na poli, a to je také jednou s příčin proč se v Malém Tibetu dožívají průměrně 48 let. Proto nemá cenu místním obyvatelům upírat touhu po zlepšení materiální úrovně jejich života.
Kultury jsou rozdílné – kultury sponzora a dítěte jsou zcela odlišné. Pokud například pošle sponzor dítěti přání k vánocům, dítě nemusí vědět, co to vánoce jsou a neví, jak na přání reagovat. Sponzor by měl vždy zvážit, zda je či není danou skutečnost vysvětlit. (ale v případě vánoc by děti z Mulbekhu měli vědět, o co jde).
Děti nejsou andílci – může se stát, že dítě v dopise požádá sponzora o další peněžní i nepeněžní podporu (za žádostí bude zájem o obohacení). Nemusí to být pouze iniciativa dítěte, mohou jej k tomu přemlouvat rodiče nebo další členové domácnosti. Sponzorům v těchto případech doporučujeme tyto výzvy zdvořile odmítnout například se zdůvodněním, že materiální hodnotu má podpora vzdělávání dítěte.
Etické zásady kultury Malého Tibetu – děti a komunita by neměli být konfrontováni s informacemi, které by je urážely, či se neshodovaly s jejich etickým kodexem. Některé zásady jsou:
- V Ladakhu musí být celé tělo zahaleno – takže není příliš rozumné posílat fotky z pláže na dovolené u moře (nebo popřípadě fotografie vhodně okomentovat, děti už možná viděly v televizi někoho v plavkách).
- Intimnosti jsou v Ladakhu tabu a zvlášť cokoliv ohledně sexu.
- Pití alkoholu a kouření na veřejnosti je považováno za neslušné. Lidé, kteří pijí alkohol a kouří, nejsou považováni za slušné.
- O jakémkoli náboženství se mluví s úctou.
Etické zásady byly v původní kultuře Malého Tibetu jasně stanoveny. Protože se život v Malém Tibetu postupně mění, jsou tradiční etické zásady čím dál více zpochybňovány.
Dárky – pokud se s rozhodnete poslat dárek,
- neměl by mít příliš velkou materiální hodnotu (například neposílejte IPhone :D),
- neměla by to být věc, kterou lze v Himalájích běžně koupit - například pastelky, běžné školní potřeby, oblečení, jídlo atd. Pokud děti dostanou z Evropy stejnou věc, kterou si mohou koupit na místě, může je to vést k myšlence, že je považujete za chudáky a že nic nevíte o tom jak tam místní žijí :-).
- Oblečení nemusí být také zcela vhodný dárek. Ladačané si mohou oblečení běžně koupit v obchodech a většinou je to v jejich finančních možnostech. Dále, čím více se budou místní obyvatelé spoléhat na skutečnost, že jejich dítě "obleče" sponzor ze zahraničí, tím více bude klesat jejich samostatnost, ale také jejich tradiční výroba oblečení. (zkuste si představit skutečnost, že v rozvojových zemích se oblečení vyrobí, potom se doveze do Evropy, kde jej za pakatel koupíme, a až oblečení obnosíme, pošleme jim ho zpátky, ať ho donosí).
- Jídlo: v Himálajích nejsou hladomory, život je tam sice tvrdý a potraviny nemusí být v průběhu roku příliš pestré, ale nikdo tam hlady neumírá. Navíc, dárek musí cestovat přes Delhi, kde bývá běžně +40 C a málo které potraviny pobyt v této teplotě vydrží.
Velmi vhodné jsou dárky, které se nějakým způsobem pojí s naší kulturou (obrázková knížka, plyšový krteček apod.), nebo podporují dětskou tvořivost (stavebnice, puzzle, pexeso…).- Ideální dárkem považujeme nějaké informace o vás, třeba fotky rodiny, vašeho domu, města, kamarádů s velmi podobným popisem dětí a citlivou výzvou k reaci, abyste viděli, že si dítě správně vykládá to co o vás čte.
Mějte, prosím, na paměti, že děti žijí šťastně a není třeba je zahltit věcmi, jak to někdy děláme s našimi dětmi. Volte proto spíše dárky symbolické (ne aby děti obohatili majetkem).
Dohled nad kontaktem s dítětem - běžnou praxí ostatních neziskových organizací je umožnit pouze korespondenci mezi dítětem a sponzorem. Nebývá běžně dovoleno posílat dárky nebo se s dítětem setkat. Bývá to odůvodněno tím, že další kontakt představuje pro dítě příliš velký šok a ovlivňování. Domníváme se, že zavedení těchto pravidel má pravděpodobně původ v nerozumném chování hrstky nezodpovědných sponzorů. Naše organizace se rozhodla pro jiný přístup. Povolili jsme kontakt s dítětem, který není běžně zvykem, ale přejeme si na veškeré kontakty mezi sponzory a dětmi dohlížet. Vyhrazujeme si také právo zakročit, pokud budeme považovat jednání kterékoliv strany za neadekvátní. Na druhou stranu předpokládáme, že si vzájemně poskytneme zpětnou vazbu a pokud se náhodou vyskytnou problémy v komunikaci a kontaktu, budeme o nich nejprve diskutovat. Proto prosíme:
- Pokud si nebudete v něčem jisti ohledně komunikace s dítětem, neváhejte nás kontaktovat
- Pokud byste chtěli dítěti poslat dárek, napište nám nejprve svou představu a my vám poskytneme feedback.
- Pokud se chcete s dítětem setkat, dejte nám to vědět, a my vám poskytneme školení (buď osobně, nebo písemně).
Počítejte tedy, prosím, s tím, že můžeme odmítnout realizaci sponzorova nápadu (například ohledně zaslání dárku apod.). Věříme, že pokud k tomu dojde, může to sponzora mrzet. Raději jsme však zvolili cestu ojedinělého a individuálního zasáhu než použítí plošného zákazu. Kohokoliv, kdo se rozhodne pravidelně finančně podporovat dítě, si hluboce vážíme.