Příběh z Mulbekhu

V naší škole právě probíhá zkouškové období. V průběhu dvou týdnů se děti ze svých zápisků a učebnic snaží zužitkovat vše, co se naučily v průběhu posledních tří měsíců. Zkoušky probíhají dvakrát ročně a pro studenty, rodiny, děti i učitele je to velká událost prokazující kvalitu studentů. Jednoho dne však přišly děti z domu Tangmo Pa (kluk chodí do sedmé třídy a dvojčata do školky) s tím, že nemají své zápisky ani učebnice, protože jim shořely – jejich dům totiž přes noc vyhořel. 

Tento rok začneme stavět základy další budovy školního kampusu. Nové školní laboratoře budou obsahovat učebnu biologie, chemie, fyziky a informačních technologií. Laboratoře jsou důležitým prvkem pro kvalitní vzdělávání tamních dětí, ale taky důležitým požadavkem tamní administrativy. Do nové budovy bychom chtěli reflektovat zkušenosti se stavbou získaných v průběhu předešlých 6 let. I případě spolufinancování budovy komunitou se odehrála velká změna.

Školní rok probíhá v Malém Tibetu od března do prosince. Konec školního roku je spojen s velkou oslavou, na které jsou vyhlašovány studijní výsledky, popřípadě se prezentují výsledky další školních aktivit. Tento rok oslavu poprvé v historii školy navštívil lokální ministr školství Tsewang Phunchok (konkrétně Chief Education Officer, Kargil), který na konci dne prohlásil že se jedná o nejlepší školu v Malém Tibetu!

„Děcka, jak vypadá autobusová zastávka?“ ptal se dobrovolník Vojta. Děti z naší školy reagovaly: „Nevíme, co je to autobusová zastávka. Slyšel jsem, že v Lehu (hlavní městě Malého Tibetu) něco takového je, nebo možná v Džamu (hlavní město indického státu)“. O to více byly děti překvapené, když začaly navrhovat design vlastní zastávky v jejich vesnici v rámci hodin základů architektury, které vedl Vojta Kořalka v průběhu září.