V naší škole právě probíhá zkouškové období. V průběhu dvou týdnů se děti ze svých zápisků a učebnic snaží zužitkovat vše, co se naučily v průběhu posledních tří měsíců. Zkoušky probíhají dvakrát ročně a pro studenty, rodiny, děti i učitele je to velká událost prokazující kvalitu studentů. Jednoho dne však přišly děti z domu Tangmo Pa (kluk chodí do sedmé třídy a dvojčata do školky) s tím, že nemají své zápisky ani učebnice, protože jim shořely – jejich dům totiž přes noc vyhořel.
Někdy o půlnoci začalo hořet v kuchyni jejich domu a požár se rychle rozšířil do ostatních místností. V Malém Tibetu jsou domy stavěny ve shlucích o přibližně sedmi domech a riziko, že se požár rozšíří do okolních domů, okamžitě aktivizovalo jejich sousedy, kteří ihned začali společně s nimi hasit. Nejdříve využili všechnu vodu v okolí a následně začali vozit veškerou vodu z vesnice pomocí dalších aut. Za dvě hodiny se podařilo požár uhasit, většina domu lehla popelem, včetně učebnic, zápisků a aktovek dětí.
Ředitele naší školy překvapila solidarita dětí i učitelů vůči postiženým dětem. Ostatní studenti se prý přihnali do jeho kanceláře s dotazem, zda mohou okopírovat jejich poznámky a učitelé se z vlastní výplaty složili na nové učebnice a aktovky. Ředitel jim také přidal prostředky ze školního fondu, díky čemuž studenti mohli pokračovat v přípravě a skládání zkoušek.
V průběhu naší spolupráce s mulbeckou školou při stavbě nových školních budov jsme se již mnohokrát přeli, zda dodržet „evropský standard“, nebo to nechat místní dělat tak, jak jsou zvyklí. Bouřlivá diskuse se vedla také ohledně elektroinstalace. Její provedení v tradičních domech vzbuzovalo vždy u lidí ze západu emoce. Odhalené elektrické dráty vedly po dřevěném stropě naplněném slámou. V nových školních budovách se nakonec podařilo prosadit kvalitní elektroinstalaci a jsme rádi, že jsme nemuseli čekat, až se stane realitou hlavní argument tamní komunity, totiž že „ještě žádný dům kvůli nekvalitní elektroinstalaci nevyhořel“.
