Proč jsem se stala Himalájskou patronkou? Existuje hned několik důvodů, ale jeden z nich je absolutně zásadní. Asi by mě ani nenapadlo o tom přemýšlet, kdyby se mi osobně nestalo, že jsem byla v situaci, kdy jsem cítila, že moje vlastní příležitosti jsou omezeny z důvodů, které nemohu ovlivnit. O co tedy jde? Jde o přístup ke vzdělání. Místo boje s větrnými mlýny (v hlavě jistého docenta) jsem se rozhodla svoje prostředky investovat do pomoci lidem, kteří mají ke vzdělání cestu mnohem náročnější než já.

Odjet na kurz buddhismu pro mě bylo zcela spontánní rozhodnutí. Pobyt v klášteře, setkání s mnichy a mniškami, meditace, poutní místa, nádherná příroda, ticho, jízda na střeše autobusu, strach, adrenalin, úžasní lidé, odlišná kultura...to se nedá popsat.To se musí zažít! Ničeho nelituji, byla to obrovská zkušenost, ale příště na delší dobu a na vlastní pěst

Brontosaury v Himalájích podporuji dlouhodobě zejména jinými zdroji než peněžními - k dispozici dávám své zkušenosti a čas a podílím se na jednotlivých aktivitách BvH již delší dobu. Himalájskou patronkou se stávám zejména proto, že projekt HP vnímám jako velmi dobře promyšlený, funkční a férový. Být HP je pro mě prestižní záležitostí!

V Mulbekhu jsem byla osobně a měla jsem možnost nejen na vlastní oči vidět stavbu školy a ubytovny pro studenty, ale také potkat se s lidmi, kteří za celým tímto projektem stojí. Jasná vize projektu, jeho profesionální strukturovanost a upřímný a lidský, ale zároveň i velmi věcný a praktický přístup autorů projektu k jeho realizaci mě přesvědčily o tom, že tenhle projekt má opravdu smysl a stojí za to ho podpořit. Tito lidé dělají správnou věc, a to bez zbytečného patosu nebo sklouzávání k emocionální „zachraňme svět“ rovině.