Do poloviny listopadu sháníme posledních 50 Himálajských patronů do pětistovky, kteří zajistí dobrou školu pro děti z vesnice Mulbekh. Každý nový patron dostane Khatakt (děkovnou šálu z Malého Tibetu) a knihu Příběhů Malého Tibetu (kterou napsali obyvatele naší vesnice) vyhotovený pouze pro prvních 500 Himálajských patronů. Buďte taky patronem a přijďte oslavit dosažení pětistovky 12.11.2019 do Prahy (více info o oslavě zde)
Podrobnosti o dárcích
Prvních 500 Himálajských patronů od nás dostane speciální pozornosti připravené k této příležitosti. Khatakh je „šála“, která se v Malém Tibetu dává návštěvám, speciálním hostům, hudebníkům za vystoupení atd. Kdykoliv je potřeba někomu poděkovat nebo jej poctít. Připravili jsme pro vás speciální khatakh, který dostane pouze prvních 500 Himálajských patronů.
Knihu Příběhy Malého Tibetu napsali sami obyvatelé naší vesnice. Najdete v ní legendy, pohádky a současné životní příběhy obyvatelů vesnice Mulbekh, ale i jejich představy o budoucnosti. Při příležitosti dosažení 500 patronů vám darujeme speciální vydání této knihy. Více o knize zde.
Na Khatakh i knihu vám připíše osobní věnování ředitel naší školy, pokud dorazíte na oslavu dosažení 500 Himálajských patronů. Jinak vám oba dárky pošleme poštou.
Proč jsou pro nás Himálajští patroni důležití
Při příležitosti dosažení 500 Himálajských patronů vydáváme několik příběhů, proč jsou pro nás patroni tak důležití.
Himálajští patroni jsou největšími hybateli našich úspěchů. Přečtete si výpis našich úspěchů.
Společné úspěchy si můžete připomenout zde: http://www.brontosaurivhimalajich.cz/jak-jsme-skolu-podporili-vyrocni-zpravy
Zavedení himálajského patronství dalo našemu předchozímu vyčerpávajícímu snažení smysl.
Himálajští patroni nám dali volnost v nakládání s dary, což zásadně přispělo k efektivně pomoci a získání respektu tamních obyvatel.
Na druhou stranu, Himálajské patronství je stále o darování peněz. K rozvoji vzájemného porozumění přispěl jeden podstatný rozdíl oproti konvenčním způsobům pomoci, jako je třeba adopce dětí, totiž volnost, se kterou jsme mohli rozhodovat, na co peníze použijeme. Volnost nám pomohla s místními promlouvat, zajímat se o jejich priority, popřípadě odmítnou platit jejich chyby. Volnost nám taky umožnila místy dost ušetřit a získat něco i věcnými dary.
Na druhou stranu utrácení darů patronů rozhodně nebylo náhodné. Každý rok jsme vytvořili plán společně s naší školou a potom jsme ten plán vyhodnocovali. Oba tyto kroky jsme vždy s vámi komunikovali emaily a zároveň vystavili na webu (viz odkazy níže). Roční plánování nám přišlo jako ideální, protože jsme díky němu uměli flexibilně reagovat na časté změny v jejich společnosti (například když meziročně stoupla cena stavební dřeva o 100 % nebo naopak, jak se věci ulehčily zavedením mobilního internetu). Volnost, kterou jsme měli díky patronům, nám umožnila na všechno pružně reagovat a získat si tím respekt tamních k naší pomoci.
http://www.brontosaurivhimalajich.cz/plan-cinnosti-2019
http://www.brontosaurivhimalajich.cz/jak-jsme-skolu-podporili-vyrocni-zpravy
Děkujeme Himálajským patronům, že jsme měli důvěru ve volné vynakládání s jejich dary. Ta významně přispěla k rozvoji vzájemné úcty, respektu a porozumění mezi námi!
Pouze díky himálajským patronů jsme mohli vyžadovat profesionalitu od školy – byli jsme totiž schopni zajistit s vysokou pravděpodobností pravidelnost našich darů.
Jirkovi pomohlo se s tím srovnat až tehdy, když si přestavil situaci s Norboovi perspektivy: „Zjevil se tu Jirka, přislíbil, že pomůže, stejně jako všichni další, kteří se ve škole zastavili, potom od nikoho rok ani zpráva (tehdy nebylo, jak se spojit), život tu však mezitím běžel a my jsme museli nějak jednat“. Ředitel Norboo na začátku příliš velkou podporu komunity neměl. Určitě dělal mladistvé chyby, ale na druhou stranu uměl uvažovat ve smělých vizích, které získaly pozornost zápaďáků. V průběhu toho roku dědkové z komunity do ředitele klavírovali, ať ten internát postaví z betonu, že se stejně nikdo z těch slibujících neobjeví. A nakonec se tam fakt jeden objevil! Poučení z Jirkova počátečního pobouření bylo, že házení západními přísliby velmi kazí naši reputaci u místních.
Tato zkušenost se ještě znásobila v následujícím období, kdy jsme věřili, že naše plány na podporu tamní školy zaplatí nějaký milionář. Od těch jsme dostávali různé přísliby. V některých případech se dokonce podívali s námi do školy a po exotickém zážitku už se jim přísliby nechtěli plnit. Ale žádné peníze jsme nikdy nedostali! Škole jsme se jevili jako naprostí diletanti, protože jsme naše dary podmiňovali požadavky na projekt budovy, průhlednost jejich rozhodovacích procesů, přísliby jejich setrvání ve funkcích. Avšak potom jsme se vždy omluvili, že milionář nic neposlal.
Nebyli jsme však jediní, takto probíhala naprostá většina spolupráci se zápaďáky. Ty si buď nakladli podmínky a potom nesplnili své sliby, nebo se tam někdo najedou objevil, vysypal jim tam sto tisíc za šálek máslového čaje a už se zase nikdy neobjevil. Tato situace neumožnovala udělat nějaký rozumný plán, který by se naplňoval. Směřování školy se naopak pohnulo vždy podle toho, kdo byl zrovna ve škole a sliboval. Proto se zdálo směřování školy z naší perspektivy tak strašně chaotické.
Spásou situace se potom stali Himálajští patroni! Díky nim jsme byli schopni škole přislíbit každý rok dar na jejich rozvoj a splnit jej s odchylkou 5 %. Teprve tehdy začaly fungovat naše požadavky na jejich profesionalitu; teprve tehdy pochopil ředitel, že požadavky na plány nejsou jenom nějaké neprůhledné hry; teprve tehdy byl Norboo schopen sestavit takové tabulky finančního řízení, které na finančním úřadě v ČR radši nikomu neukazujeme, abychom nikoho neurazili (protože oni mají ekonomické vzdělání a oni tomu rozumí). Teprve tedy jsme byli schopni získat respekt tamní komunity a vyvolat u nich pocit, že to s pomocí myslíme vážně. Díky Himálajským patronům jsme byli schopni naplnit naše přísliby pomoci a vstupovat před tamní komunitou profesionálně.
Pokud chcete vidět, jak nám přibývali meziročně noví patroni, koukněte se zde:
http://www.brontosaurivhimalajich.cz/jak-roste-nase-organizace
První himálajský patron mě neskutečně motivoval k tomu, abych to dotáhl až do konce, vzpomíná Jirka Sázel.
Tehdy jsem si sebou na schůzky vždy bral letáky. To jsem bral jako symbol profesionality. Asi jsem chtěl působit na lidi tím, že aspoň něco mám. Na schůzce jsem před Šárkou půl hodiny mával těmi letáky a ona mi potom přislíbila, že patronem bude. Čekal jsem potom, až vyplní webový formulář. Měl jsem pochybnosti, jak jsem zapůsobil, a říkal jsem si, že mi dá tak stovku měsíčně. Jenže ona přislíbila pětistovku měsíčně – to bylo maximum, jaké jsem si dokázal představit, ale taky jaké umožňoval webový formulář.
Po Šárce se už však na schůzky nikdo moc nehrnul. Na web taky nikdo nechodil. Lidi, kteří s námi Malý Tibet již viděli, neměli motivaci darovat, když už vlastně pomohli. Po několik dalších měsíců žádný patron nepřibyl. Každé ráno po probuzení mě vždycky kousla ta nepříjemná myšlenka, že jsem neschopnej. Ta byla však vzápětí vystřídána další myšlenkou: „Ale ta Šárka do mě tu důvěru vložila … a tak velkou ... už jenom kvůli ní to nemohu vzdát!“
Tak jsem se pustil do oslovování přátel na facebooku. Napsal jsem každý den několika z nich. Po dvou měsících jsem oslovil úplně všechny a pár desítek jsem skutečně nabral! Tím se však zdroj vyčerpal. Potom jsme přišli na to, že když řekneme lidem před cestou do Malého Tibetu, aby byli patronem, většinou souhlasili – tím jsme docílili každoroční příjem dalších patronů, ale ne dost velký, abychom se závratně blížili k vysněné pětistovce. Začali nám však pomáhat současní patroni, které jsme motivovali, aby patronství doporučili. Potom jsme začali mít významné PR úspěchy a osvojili jsme si práci s reklamou na facebooku. To nám zajistilo nabírání nových patronů takovým tempem, že jsme se začali k pětistovce blížit, a nakonec ji dosáhli.
To všechno díky Šárce, která mi na začátku nedala pokoj, respektive byla první, která v nás vložila důvěru. Děkuji všem ostatním patronům, kteří nám důvěřovali a umožnili nám zajistit dobré vzdělání dětem vesnice Mulbekh.
Pokud chcete vědět, jaké zdroje aktivit byli úspěšné při získávání nových patronů, koukněte na tento článek: http://www.brontosaurivhimalajich.cz/2018/2/8/nove-himalajske-patrony-casto-ziskaji-ti-soucasni