Ex-student naší školy Stanzin Othzer dosáhl u zkoušek ve dvanácté třídě nejlepších výsledků v historii Ladakhu a státu Jammu a Kašmír. Jako první Ladačan dostal příležitost studovat a následně pracovat v „indickém NASA“, které nedávno vyslalo jako čtvrtá země na světě sondu na Měsíc. Jenomže jeho rodiče o lidech ve vesmíru doposud nic neslyšeli. Nikdo v okolích domech je nechválil, takže proč by měl jejich syn jet studovat tak daleko, když by mohl být třeba inženýr a za státní peníze se jenom flákat na vesnici?
DOSÁHNE NĚKDY NĚKDO 100 % PROCENT U ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK?
Možná, že jste si již všimli, že si sem tam děláme legraci z hodnocení závěrečných zkoušek v Indii. Na konci osmé, desáté a dvanácté třídy se dělá v Indii něco, čemu u nás rozumíme jako státní maturita. Výsledek zkoušek rozhoduje nad budoucí kariérou dětí. Zkoušky a jejich výsledky jsou tedy velkou událostí, očekáváním a zhodnocením úsilí.
Každá škola má vystaveny výsledky nejlepších studentů. Čísla kolem 90 % procent u nejlepších studentů znamenají kolik odpovědí u závěrečných zkoušek bylo správných. Zajímavé však je, že za 15 let jsme zatím nikdy neviděli číslo 100 %. To nikdy nikdo neodpověděl všechny otázky správně? Zůstává z toho dojem, jako kdyby si těch sto procent nechávali pro někoho speciálního? Možná, že indický ministr školství by 100 % dostal. Nebo by stovku možná dostal Indický nebo ladacký bůh vzdělávání.
BUDE STANZIN OTHZER LADACKÝ BŮH VZDĚLÁVÁNÍ?
Ex-student naší školy Stanzin Othzer obdržel u závěrečných zkoušek ve dvanácté třídě hodnocení 98,8 %. To je nejlepší výsledek v historii celého školství v Malém Tibetu a stejně tak i nejlepší výsledek v historii státu Džamú a Kašmír (ladakh byl skoto 70 součástí státu Džamú k Kašmír, takže i když je teď již samostatným státem, pořád je v praxi porovnávat studijní výsledky v rámci předchozího celku).
Po vyhlášení výsledků na sebe příležitosti nenechali čekat. Stanzin se stal kandidátem číslo jedna z celé Indie k tomu, aby získal bezplatné vzdělávání na jakékoliv navazující studium až po univerzitu ze stipendijního fondu indického premiéra Módního (v Indi mají jiné studijní stupně než u nás, proto to zde nerozepisujeme a vysvětlení necháme na jindy). Vrcholem všeho je, že jako první ladačan v historii získal možnost bezplatného studia a následné práce pro ISRO – „Indian space and reasrch organization“ a jedná se o ekvivalent Indického NASA a v posledním měsíci šlo i v českých médiích zaznamenat, že ISRO vyslalo jako čtvrtá země na světě sondu, které má přistát na měsíci.
K výpisu dosavadních uznání by se třeba i hodilo, kdyby na ministerstvu vzdělávání konečně přiznali, že stejně nikdy nechtěli nikomu dát u závěrečných zkoušek sto procent a že to právě Stanzin Otzer, který toho poprvé dosáhl a je tedy první indický bůh tamního vzdělávání.
K ČEMU BUDE DOBRÉ, ABY STUDOVAL TAK DALEKO?
Rodiče Stanzina jsou nezvdělaní. Otec je policista a matka je v domácnosti. Oba jsou sice rádi, že mají syna z vysokým skóre u zkoušek, ale v záplavě nabídek, které se na ně valí se nejsou schopni vyznat. Bohužel rodiče nikdy neslyšeli o nějakém vesmíru a astronautech atd. a vůbec nechápou co nabídka od ISRO znamená. Naopak je na nabídce od vesmírné společnosti rozčiluje, že její sídlo je až v Kerale, což je prostě z jejich pohledu příliš daleko. V sousedních domech mají syna inženýra a doktora, oba pracují pro stát, ani jeden z nich skoro nic nedělá, ale mají obrovské výplaty. Stanzinovi rodiče tedy trvají na tom, že by se jejich syn měl mít stejně dobře jako sousedovic. Měl by tedy jít do nějaké blízké školy, třeba v Džamú nebo nejvíce v Delhi, vystudovat stavebního inženýra a v Ladakhu by měl stavět silnice a mít se dobře.
Za Stanzina se tedy přimlouvá ředitel naší školy Norboo, členové tamní komunity i zaměstnanec personálního oddělení v ISRO. Nicméně do dnešního dne není rozhodnuto a stále je zde značné riziko že prostý selský rozum nakonec vyhraje a Stanzinova kariéra se bude muset podřídit vůli rodičů.
POMŮŽE STANZINŮV PŘÍKLAD ZDOLAT MÝTY O VZDĚLÁVÁNÍ?
Prostý selský rozum řádí mezi většinou rodičů. Ti totiž chtějí, aby se jejich děti jenom drtili na zkoušky. Prostě čím více budou sedět v učebnicích, tím to bude přece lepší. Jakákoliv činnost, která je oddaluje od učebnice, může být vnímána rodiči jako plýtvání času dětí a jejich penězi za školné. To co bychom u nás nazvali jako komplexní vzdělávání - například vyváženost mezi chemií a uměním, výuka pomoci zážitků, cestování, diskuze, praxe atd. – je něco co tamní rodiče nechápou.
„Stanzin je příklad studenta, který měl nadání na všechno, co dělal“ vzpomíná ředitel Norboo na studenta když by ještě na naší škole „cokoliv co začal dělal, dělal z nadšením a šlo mu to. Rozhodně to nebyl typ studenta, který jenom ležel v učebnicích. Rád bych využil jeho příkladu k tomu abych pomohl porozumět rodičům, jak vypadá moderní vzdělávání a že pestrost aktivit je naopak ku prospěchu vzdělávání. Třeba nám díky tomu rodiče nebudou vyčítat sport, hudebku nebo umění“ uzavírá Norboo s úsměvem.
Děkujeme, že jste Himálajští patroni a že podporujete vzdělávání v naší škole. I díky vám mohou vyrůst studenti jako Stanzin Otzer a díky vám mohou být všichni ladačané pyšní a studenta, který zazářil v rámci celé Indie. Děkujeme a gratulujme si všichni.