Po dvou covidových letech je tento školní rok je prvním postcovidovým rokem, kdy škola probíhá zcela normálně. Navíc ve škole probíhá čilý stavební ruch, který v dětech budí očekávání. Dokončuje se nová školní laboratoř, staví se další záchody a škola ohlásila, že v létě přijedou dobrovolníci. Zkuste odhadnout, na co se děti těší nejvíce!
TANCOVÁNÍ KOLEM DOKONČENÉ ŠKOLNÍ LABORATOŘE
Děti vidí, že jim ve škole roste nová školní budova. Druhé patro nové školní laboratoře bude za chvíli hotové a nová školní budova se slavnostně otevře v polovině léta. Děti se těší na práci na počítačích v nové IT učebně i přesto, že je budou moct využívat pouze v průběhu výuky. Mnohem více se však těší na slavnostní otevření nové školní budovy, kde se bude celý den tančit.
Tamní děti milují tancování. Například když se jede na školní výlet, vydrží tancovat po celou dobu jejich pikniku – to je třeba dva dny v kuse. Slavnost k otevření školní laboratoře však nabízí možnost tancování na podiu, kde děti mohou ukázat, co všechno umí.
„Poslední dva roky jsme nemohli dělat žádné veřejné shromáždění kvůli koronavirovým restrikcím“ popisuje ředitel Norboo. „Nedávno jsme měli první shromáždění a oslavu Buddhových narozenin. Po dvou letech mohly děti vystoupit na pódiu a mohly předvést dva tance. Tancovaly báječně. Nicméně následně bylo velmi náročné ubránit se jejich požadavkům na to, aby mohly mít ještě další a další vystoupení. Snažili jsme se to vyřešit tím, že v létě bude slavnost k příležitosti otevření nové školní budovy a tam budou moci pokračovat“ zakončuje Norboo.
Jakékoliv oslavy probíhají v naší škole tak, že nejdříve je oficiální program. Tím je stříhání pásky, pokládání základního kamene nebo přednáška Dalajlámy. Potom následuje taneční program, kde na tradiční hudbu vystoupí nejdříve profesionálové. Následně se nabízí možnost tance buď zasloužilým pamětníkům z vesnice nebo těm, co mají různé funkce. Potom se přidávají ostatní vesničané a děti dostávají možnost tančit na moderní ladackou, indickou nebo světovou hudbu. Program potom přechází v neformální taneční párty vedenou dětmi, který se většinou protáhne až do noci.
Doufejme, že toto léto čeká na uvítanou vědeckých dobrovolníků dva roky dušený výbuch tanečního hýření. Dobrá zpráva je, že pokud náhodou tanečníci vypijí příliš mnoho džusu, budou si moci odskočit na nové záchody.
KONEC DLOUHÝCH FRONT NA ZÁCHOD
Dokončením budovy nových školních tříd v roce 2015 se přesunula naprostá většina dětí do nejníže položených částí školy. V horních částech školy zůstaly záchody. V dolních částech školy byl plán záchody vybudovat. Na výkrese bylo osm záchodů. Kvůli ambicióznímu konceptu záchodů, výměně ve stavebním týmu a taky jiných prioritách je současná situace taková, že pro 160 dětí jsou postaveny dva záchody. O přestávce jsou na ně strašné fronty. Děti se potom nezdržují a občůrávají to všude kolem. Nejkomplikovanější je to pro učitelky školky, které musí každou přestávku dát vyčůrat deset dětí.
V Malém Tibetu se používají suché kompostovací záchody, jejichž kompost je po ročním odležení používaný na hnojení pole. Pokud je o kompostovací záchod náležitě pečováno, jedná se o velmi jednoduchý, užitečný, ekologický, lokálně přizpůsobený a tím vlastně geniální koncept. Problém nastává, když se tradiční záchod použije ve veřejné budově. Tím, že je kompostovací záchod „vytržen z rodinného prostředí“ a jeho kompost veřejná budova nemá kde použít, stává se z něj smradlavé a špinavé místo, kterému se všichni rádi vyhnou. Inovace kompostovacích záchodů pro veřejnou budovu je běh na dlouhou trať. Metodou pokus-omyl je potřeba poradit si s technickým řešením i kulturními specifiky. To vše samozřejmě znamená očekávatelné dilema „proč ta kadibudka stojí tak strašný prachy“.
„Začali jsme stavět dva nové záchody. Doufám, že již příští týden budou moci děti používat čtyři záchody místo dvou“ říká ředitel Norboo. „S nadsázkou jde říct, že nové záchody jsou všemi ve škole nejvíce očekávaným projektem. Včera jsem viděl, jak se dva kluci zkoušeli dostat do rozestavěných záchodů. Lomcovali provizorními dveřmi a zkoušeli přelézt rozestavěnou stěnu. Nevím, jestli to bylo jenom ze zájmu o novou budovu nebo jim tolik záleželo, aby neobčůrávali okolí školy“ zakončuje ředitel s úsměvem.
OVACE VESTOJE PRO DOBROVOLNÍKY, KTEŘÍ ZATÍM ANI NEDORAZILI
V polovině minulého měsíce ohlásila škola na raním školním shromáždění dětem, že v létě přijedou do školy dobrovolníci. Ranní shromáždění, kde děti tleskají často spíše z povinnosti propuklo v jásot. Všichni pískali, tleskali ve stoje, křičeli a sdělovali si očekávání. Až do skončení shromáždění již děti nešlo utišit.
Prázdninové dobrovolnictví je prvním projektem spolupráce naší neziskovky a tamní školy. V roce 2008 jsme do školy vyslali 4 dobrovolníky, kteří zde pět dnů vyučovali. Další rok to bylo 20 dobrovolníků, kteří byli ve škole 14 dnů, a tak to zůstalo až do dneška. V roce 2008, v rok nástupu ředitele Norbooa, děti brečely, když musely do školy. V současné době děti brečí, pokud se náhodou zdá, že rodiče zvažují, že jejich milované dítě pošlou do jiné školy než Spring Dales Public School. Brečící děti způsobily v plné míře právě prázdninoví dobrovolníci, kteří do školy pravidelné jezdí. Škola se díky nim promění na 14 dnů na úžasnou školu hrou. Stali se hlavní motivací pro děti k tomu, aby chodili do naší školy a i přes počáteční pochybnosti zvyšuje působení dobrovolníků školní prestiž u tamní komunity.
Po cestě domů zastavila ředitele školy unavená maminka s dotazem, jestli je možné něco dělat s tím, že její děti se každou hodinu ptají, kdy už přijedou prázdninoví dobrovolníci. Ředitel školy nebyl schopný najít žádnou úžasně vtipnou odpověď, aby mamince ozvláštnil odpoledne a jenom konstatoval, všichni musejí počkat až do slavnostního otevření nové školní laboratoře.
VIDEO DOBROVONICTVÍ ZDE
https://www.youtube.com/watch?v=Gow6YwM45LU&list=PLPa2Gcxa_dvUqf_Q0ocNG9CtVtWH1CHL7
Děkujeme, že podporujete naši školu. Díky vašim darům mohou mít děti školní laboratoř, záchody i dobrovolníky. Mají se tedy na co těšit a mohou doufat v lepší zítřky.
