NÁSLEDUJÍCÍ TŘI ROKY ZMĚNÍ VYHLÍDKY MULBEKHU. PROČ SE NORBOO STAL MÍSTOŘEDITELEM BUDDHISTICKÉ ASOCIACE?

Jedním z důvodů, proč jsme si vybrali školu v Mulbekhu bylo, že tamní buddhistická komunita byla utiskovaná muslimskou. Od října 2019 však začal být Malý Tibet politicky závislý na centrální indické vládě. Komunita utiskovaných buddhistů si před několika měsíci založila asociaci, která má situaci změnit. Jediným zkušeným, odvážným a nezávislým kandidátem na ředitele asociace byl ředitel naší školy Norboo. Změnit poměry mezi utiskovanými komunitami vyžaduje obrovskou zodpovědnost a Norboo na tento moment připravoval tu buddhistickou vzděláváním. Děkujeme Himálajským patronům za přípravu tamní komunity k těmto velkým změnám.

MALÝ TIBET OVLÁDALI KAŠMÍRCI, ZMĚNILO TO AŽ UNION TERITORY

Malý Tibet nebo Ladakh byl od padesátých let dvacátého století součásti indického státu Džammu a Kašmír. Stát měl tři celky, a to Džammu s hinduistickou většinou, Kašmír s muslimskou většinou a Ladakh s buddhistickou většinou. Při zakládání státu Džammu a Kašmír chtěli Kašmírci přejít k Pákistánu. Proto se Indická vláda se rozhodla zvýhodnit muslimskou komunitu a udělila jim výhody, které využili k politickému ovládnutí celků Ladakh i Džammu (více o legendárním paragrafu 370 zde). Obyvatelé Malého Tibetu dlouho usilovali o větší nezávislost na státu Džammu a Kašmír a významný krok se stal v říjnu 2019 obdrženým statusem Union Teritory. Důležité politické otázky přestali rozhodovat muslimové ze Šrinagaru, ale centrální Indická vláda v Delhi. Ladakh se stal nezávislý na Kašmíru (článek jsme o tom psali třeba zde).

„Dříve jsme neměli ani naději na změnu k lepšímu. Po říjnu 2019 jsme začali mít aspoň tu naději“ říkal ředitel Norboo před rokem. V průběhu posledních měsíců se jejích naděje začíná více zhmotňovat. Jedna z vizí je třeba překreslení hranic okresů.

šrinagar 

Leh

V průvodci Lonely planet píšou o městu Kargil jedinou větu: "je to nejméně zajímavé město z celé Indie"

Město Padum je jedním z třech nejvýznamnějších buddhistických kulturních center Ladakhu a má podobné problémy z neférovými okresy jako vesnice Mulbekh. 

VESNICE MULBEKH JE PRVNÍ BUDDSHISTKCOU VESNICÍ PŘI CESTĚ Z KAŠMÍRU DO MALÉHO TIBETU

Ladakh je rozdělen na dva okresy. Kargil s muslimskou většinou 77 % a buddhistickou minoritou 15 %. A okres Leh s buddhistickou většinou 66 % a muslimskou minoritou 14 %. Okres Kargil sice leží již ve vysokých a suchých horách, které máme asociované s Tibetem, ale je to místo kde Kašmír a Pákistán přechází v buddhistický Tibet a žijí zde smíšené komunity buddhistů a muslimů. Čím blíže Kašmíru, tím více muslimské populace a naopak. Oba okresy mají stejnojmenná hlavní města kdy město Leh má 30 tisíc a Kargil 16 tisíc obyvatel.

Vesnice Mulbekh je při cestě z Kašmíru do Malého Tibetu první místo s významnou buddhistickou komunitou. Muslimská komunita pravděpodobně početně převyšuje buddhistickou, a to v poměru 60 ku 40 procentům. Na počet obyvatel je to přibližně 5200 ku 3500. Přesná čísla nejsou známa a níže jsou přiblíženy důvody. Takže když se vypravíte ze Šrinagaru, což je centrum Kašmíru, do Malého Tibetu, projedete zcela muslimské město Kargil, v Mulbekhu uvidíte prvního Buddhu vytesaného do kamene, v následujících vesnicích se na vás čím dál více budou usmívat milí buddhisti, a nakonec až dojedete do Lehu, což je kulturní srdce Malého Tibetu. Jinak řečeno, Mulbekh je buddhistická periferie.

Pro obyvatele naší vesnice je praktičtější obchodní kontakt s městem Kargil. Město Leh by jim bylo příjemnější, je však vzdáleno 6 hodin cesty a přes dvě horská sedla, kdežto Kargil jenom 40 minut a po proudu řeky dolů. Když ještě nebyla tak dobrá cesta, byla cesta do Lehu záležitostí dnů nebo týdne. Bez ohledu na obchodí výhodnost je Kargil je pro Mulbečany administrativním centrem pro jakýkoliv kontakt se státem.

HRANICE OKRESŮ SE UTVOŘILY TAK, ABY TAM BYLA MUSLIMSKÁ VĚTŠINA

Hranice okresů ve státě Džammu a Kašmír se utvářely v letech 1963, 1973, 1995. Muslimská komunita posílená politickými výhodami je vytvářela tak, aby v nich byla většina populace muslimská. Tím bylo rozhodnuto, kdo vyhraje volby.

Spádová oblast naší školy je dlouhý zelený pás kolem řeky Wakha ohraničený horami. Dlouhý podélný zelený pás je rozdělený na příčné pásky s různými jmény jako Genčoks, Rgjal, Wadoo a další, v nichž jsou shluky desítek domů. Jeden z pásků uprostřed se jmenuje Mulbekh a tam leží naše škola. Když mluvíme o naší vesnici, zjednodušujeme situaci tak, že centrální část je vlastně spádová oblast školy. Přesnější pojmenování by bylo třeba Mulbecké údolí. To by bylo vlastně přirozeným okresem. Možná už tušíte, proč nemá spádová oblast naší školy oficiální název a odpustíte nám, že jsme vás doposud tahali s názvy za nos.

Převaha muslimů by v Mulbeckém údolí totiž není jednoznačná. Bylo by to již zmíněných 60 ku 40 procentům. Proto se k němu přidaly ještě vesnice Pashkum, Lotsum a jedno předměstí Kargilu a vytvořil se správní blok se jménem Shergole, který má převahu muslimů v poměru 11 000 ku 3 500 obyvatelům.

Podobně dopadla oblast Zanskar a jeho hlavní město Padum. To je jedním z třech nejvýznamnějších buddhistických kulturních center Ladakhu, společně s městem Leh v údolí Indu, a městem Diskit v údolí Numbra. Buddhistický kulturní klenot Zanskar se tedy podařilo úspěšně paralyzovat v rozvoji po desítky let tak, že se jejich okres připojil k muslimským vesnicím Sankoo, Saliskote a dalším, v těsné blízkosti města Kargil. Takto vytvořený okres je o ještě o řád absurdnější než Shergolský (v kterém je naše škola), protože mezi muslimskými vesnicemi a hlavním městem Zanskaru je jeden den cesty autem a tyto dvě oblasti jsou do určité míry na opačných koncích celého Ladakhu. Při cestě z Kargilu do Zanskaru končí nová asfaltová cesta s poslední muslimskou vesnicí a potom už následuje cesta, kterou po 30 let nikdo nespravil. Praktických diskriminačních dopadů nefér okresů se budeme věnovat v textu níže.  

Metoda nesmyslných hranic se používala k utlačení menšin i ve správních celcích Džammu nebo Kašmír. Často diskutovaná je například hinduistická komunita Panditův Kašmíru. V okresu Leh však podobné ohýbání hranic již nešlo zařídit. Tam už buddhisté volby vyhrávají a jejich rozvoj nebyl tolik omezen jako v okresu Kargil.

BUDDHISTICKÁ ASOCIACE JE NÁSTROJEM PRO BUDOUCÍ ZMĚNY

Aby mohli znevýhodnění buddhisté usilovat o změny, založili si v únoru 2021 asociaci. Ta zahrnuje všechny buddhisty v okresu Kargil s výjimkou Zanskaru. Zanskar doposud patřil taky pod okres Kargil, ale s ohledem na vzdálenost od Kargilu dává založení zanskarské asociace smysl. Název nové asociace je Ladakh Buddhist Asociation Kargil, nicméně hned se vžila zkratka KBA (Kargil Buddhist Asociation). Kromě již zmíněných nových hranic okresů má společnost další politické, společenské a náboženské cíle. Prostě chtějí změnit komplexní diskriminaci buddhistů v posledních šedesáti letech.

Například pokud stát vypsal 100 státních pozic, získali buddhisté nejvíce 5 i přesto, že je jejich populační zastoupení v okresu Kargil je 15 %. Státní zaměstnání vnímají tamní obyvatelé jako výhodný dárek od státu, a proto je tak důležité kdo jej dostane – více jsme psali v tomto článku. Muslimští imámové úspěšně šíří zásadu, že muslimové nemohou jíst od buddhistů. Takže když naše škola dělá nějakou prezentační akci a chce pozvat tamní politiky, musí do školy pozvat dva kuchaře. Jeden uvaří buddhistům a ten druhý muslimské politické delegaci. Škola potom zbytečně platí dva kuchaře. Navíc kuchař s muslimskou certifikací potřebuje jeho metodu vaření vajíček natvrdo náležitě ocenit. Tato jídelní banalita ruinuje jakékoliv podnikatelské aktivity Mulbečanů v Kargilu. Nemohou si založit restauraci nebo ubytování, protože k nim přijde minimum hostů. Přenocovat v Kargilu pro buddhistu je skoro nemožné. Buddhistů s nahlášeným pobytem v Kargilu je pouze 80, což je 0,5 % obyvatel 16tisícového města. Na druhou stranu nejméně tisícovka buddhistů přijede denně do Kargilu za prací, nákupy nebo povinnostmi. Jenom z Mulbekhu jezdí denně čtyři plné autobusy.

Stavbyvedoucí naší školy Samfel si založil v Kargilu obchod s počítačovou technikou; na slibně rozvíjející business v IT odvětví nešlo použít kázání o jídle. Tak muslimská komunita natrhla korán, řeklo se, že to udělali buddhisté a rozpoutaly se pouliční nepokoje. V rámci těch se zbil každý buddhista, kterého dav potkal a rozbil se také Samfelův nový obchod do kterého vložil všechny úspory vydělané za dvacet let v armádě (Samfelův příběh si můžete přečíst v knize, kterou Samfel pomáhal sepsat a kterou sám ilustroval).

Buddhisté nemohou nikde v Kargilu provozovat jejich rituály nebo pohřbívat mrtvé. Nemají zde klášter, s jehož stavbou politici nikdy nesouhlasili. „Mohli bychom sice začít stavět klášter bez vědomí úřadů, vlastníme pozemek v centru města a nemáme regulaci jako stavební povolení. Pokud bychom však začali, pravděpodobně by se tím spustily komunitní nepokoje a stavba kláštera by dopadla stejně jako Samfelův IT obchod“ popisuje ředitel Norboo.

Mulbecká oslava k založení buddhistické asociace

Uctění zvoleného prezidenta nové buddhistické asociace

RADIKÁLNOST KARGILSKÝCH ŠÍITŮ VZDĚLÁNÍ DOPOSUD NEZMĚNILO

„Nejdříve jsme si mysleli, že až bude muslimská komunita v Kargilu vzdělanější, upustí od těchto praktik“ pokračuje ředitel naší školy Norboo. „Je 21. století, přední vládní představitelé mají vysoké školy, přístup k informacím, internetu, wikipedii, ale na přístupu k buddhistům se nic nezměnilo“ zakončuje.

V hlavním městě Malého Tibetu Lehu jsou vztahy buddhistů a muslimů zcela v pořádku. Buddhisté tam jsou majorita s 43 % zastoupením a muslimové minorita s 15 %. Komunity nemají problém s jídlem, muslimové mají v centru města několik mešit a mohou kdykoliv praktikovat jejich náboženství, nejsou diskriminováni při nákupu pozemků, výběru státního zaměstnání anebo v podnikání.

Muslimská komunita v Lehu jsou hlavně sunnité, což je tolerantní větev islámu. V Kargilu jsou však šíité, jejichž radikálnost proudí z Pákistánu a Talibánu. Bez ohledu na utiskování buddhistů musí sunnitské ženy v Kargilu nosit zahalené vlasy nebo obličeje, nemohou mluvit s muži, popřípadě studovat. „Asi by šlo říct, že kargilští využívají náboženství proti buddhistické komunitě, ale když vidím, jak utiskují vlastní ženy, spíše to vypadá, že se jejich komunita za 60 let nezměnila jako celek“ sdílí ředitel Norboo názor na situaci.

Centrum města Leh obsahuje hned několik mešit a tu největší vidíte v čele (na konci) ulice

NÁSLEDUJÍCÍ TŘI ROKY BUDOU KLÍČOVÝM OBDOBÍM K BUDOUCÍMU SMĚŘOVÁNÍ VESNICE MULBEKH

Centrální indická vláda stanovila desetičlennou komisi, která se má návrhy na nové okresy zabývat. Mulbečané od nich očekávají, že budou nestranní. Měli by rozhodnout v rámci následujících tří let. Budeme doufat, že komise bude chtít lokální problematice porozumět.

Dá se očekávat, že Zanskar bude jeden z nových okresů a bude kopírovat historické, geografické a kulturní hranice, kde žije buddhistická komunita. Nový okres Kargil, kam bude patřit město a přilehlé muslimské vesnice v jeho okolí, také nebude obtížné stanovit. Nicméně naše KBA má před sebou náročný úkol. Na území, které sdružuje KBA (všichni buddhisté, kteří doposud spadali do okresu Kargil, mimo Zanskar) je 50 % buddhistů a 50 % muslimů.

Vytváření nových okresů tedy probíhá kvůli náboženství a v budoucnu by prý nemělo být náboženské. Prakticky to znamená, že pokud naše Mulbecké údolí (spádová oblast školy) připadne do okresu s buddhistickou většinou, budou muslimové minoritou. Pokud by k tomu došlo, bude pro buddhistickou komunitu výzvou nepoužít stejné praktiky proti muslimům. Podobnou situaci známe například z Barmy / Myanmaru, kde po změně politických stran probíhá genocida na muslimské komunitě. Největší geopolitická tragédie se stala v Indii po odchodu Britů a rozdělení na Pákistán (a Bangladéš) a Indii. Smíšené komunity hinduistů a muslimů kolem nových hranic se rozhodly odejít do státu s jejich náboženstvím. Odhaduje se, že v průběhu přesunu 20 milionů lidí zemřelo 10 % migrujících.

Na otázku, jak hodlá jejich společnost podobným situacím předejít, Norboo příliš věcných nebo měřitelných nápadů neuvádí. Zmiňuje, že by nové hranice měly být vytvořeny podle počtu obyvatel a geografie. Pokud by však toto pravidlo mělo platit, Mulbecké údolí by mělo patřit k městu Kargil, když je v něm lehká muslimská majorita. Naopak současný návrh na nový okres zahrnující mulbecké údolí, vesnici Both Karboo, Lama Yuru i Kaltze, působí vyloženě jako obrácení poměrů. Takovýto okres by byl v několika povodích, byl by přes dvě horská sedla a rozhodně by to byl geografický nesmysl. Populace by v něm však byla většinově buddhistická.

„Buddhistická komunita je zcela jiná než muslimská. Můžete si vzít příklad z města Leh, kde tyto komunity žijí v harmonickém vztahu. Pokud buddhisté budou mít politickou většinu, myslím, že je s ohledem na naše zvyklosti a náboženství zaručeno, že nebudeme muslimy diskriminovat“ popisuje Norboo jeho vize, které se spíše opírají o důvěru. „Pevně věřím, že důvěru muslimské komunity v Mulbeckém údolí získáme a že půjdou s námi do společného okresu“ zakončuje.

ZALOŽENÍ KBA PŘIŠLI KONTROLOVAT POLICISTÉ, ALE TENTOKRÁT NIC NEZMOHLI

Když mulbečané založili KBA, uspořádali buddhistický obřad pudža v centru města Kargil v místě, kde dříve stával buddhistický klášter. Je to jenom zbořeniště, ale pořád je to pozemek, který KBA vlastní. Průběh pudži přišli opakovaně rušit policisté s dotazy, co se to tady děje. Bylo to sice nepříjemné, ale zastavení obřadu nenařídili. Na tomto místě se každý rok odehraje nějaký obřad. Někdy tam skutečně jde pár mnichů odříkat modlitby, někdy se jenom zapálí lampa s olejem a někdy se celé shromáždění radši zruší. Žádný z účastníků zakládacího obřadu KBA si však nepamatoval tak velkolepou událost realizovanou s takovou otevřeností a hrdostí.

KBA také slaví první úspěchy. Stavbu nového kláštera jim úřady stále nepovolily, nicméně souhlasili s tím, že na jejich pozemku může stát budova s obchody a následně jim úřady přislíbily další pozemek, na kterém by si mohli postavit kargilskou ubytovnu pro buddhisty. Zástupci KBA stavbu obchodů odmítli a stále trvají na klášteru, ale už je jasné, že se poměry začaly měnit a muslimští političtí zástupci začínají buddhistům ustupovat. 

ŘEDITEL NORBOO SE STAL MÍSTOŘEDITELEM; NEZÁVISLÝ, ODVÁŽNÝ A ZKUŠENÝ KANDIDÁT SE TAKÉ STAL SOUČÁSTÍ FOLKLORU NAŠÍ VESNICE

Komunita vesnice Mulbekh přesvědčila Norbooa, aby kandidoval na ředitele KBA. Ptali se jej již před třemi roky, ale tehdy to nemělo cenu, protože stejně nešlo nic změnit. Není třeba pochybovat o tom, že si Norbooa vybrali díky zásluhám a zkušenostem při rozvoji naší školy a tím i vesnice. Nicméně Norboo nemá státní zaměstnaní, takže když začne prosazovat nepříjemné reformy, nevyhodí jej muslimové z práce (více o státních zaměstnáních jsme psali v tomto článku). Prostě žádný kandidát nebyl tak nezávislý, odvážný a zkušený. Norboo skončil druhý a v současné době je vice prezident. Mulbečané to slaví jako obrovský úspěch.

Jednou z nejdůležitějších událostí ročních cyklů na vesnici je sklizeň obilí, která právě začala (viz třeba tento článek). Začátek sklizně je odstartován květinovým festivalem zcela unikátním pro naši vesnici. Průběh festivalu je každý rok stejný až na píseň uprostřed programu, která se věnuje buď královně nebo králi Mulbeckého údolí. Královské rodiny v současné době nemají politickou moc, zůstal jim pouze titul a projevy respektu od vesničanů. V písni pro krále nebo královnu se tentokrát udála první změna v historii festivalu. Věnovala se viceprezidentovi KBA, řediteli naší školy Norboovi. Doufejme, že mu to v jeho funkci pomůže.  

Tance v průběhu květinového festivalu

DOPOSUD SE MULBEČANÉ PŘIPRAVOVALI VZDĚLÁVÁNÍM

Brontosauři v Himálajích pomáhali v Malém Tibetu od roku 2006. Na počátku jsme spolupracovali se spoustou škol i klášterů. Zkušenosti z různých míst nás vedly k rozhodnutí soustředit se pouze na školu ve vesnici Mulbekh a jedním z důvodů byla diskriminace buddhistické komunity. Jinak řečeno nemělo smysl pomáhat školám v hlavním městě Malého Tibetu – těm státní obstrukce nebránily v rozvoji, zahraniční dárci si v nich podávali dveře, rodiče dětí byli relativně movití a mohli do školy sami investovat. Brontosauři v Himálajích byli první neziskovkou, která v Mulbekhu začala působit a do dneška jsou vlastně jedinou neziskovkou, která vytrvala a nabízí stabilní podporu.

„Dříve jsme neměli žádnou politickou sílu změnit naše postavení vůči muslimské komunitě“ vzpomíná ředitel Norboo. „Jediná metoda byla tehdy pracovat na našem vzdělání, abychom byli připraveni, až změny budou možné. Proto jsem se v roce 2008 rozhodl stát ředitelem školy, odvrátil její krach a rozvinul ji do současné podoby“ vzpomíná ředitel Norboo.

Děkujeme Himálajským patronům, že jste po spoustu let pomáhali připravit mulbeckou komunitu podporou jejich školy. Změny, které mohou nastat pro buddhisty v okresu Kargil, jsou obrovskou výzvou pro společenskou zodpovědnost, a dosavadní příprava vzděláváním může hrát klíčovou roli. Doufejme, že se nové poměry podaří nastavit ohleduplně vůči všem zúčastněným, tak jak to od buddhistické komunity očekáváme, a že se budeme moci od nich inspirovat i pro řešení našich domácích problémů.