Přirozenou touhou dárce je vědět, jak změní můj dar svět k lepšímu. Naše zkušenosti říkají, že čím je dar srozumitelnější, tím nesmyslnější je jeho dopad v rozvojové zemi. Níže Vám přinášíme příklady fenoménu „nakupování koz“. V článku taky najdete 27 příkladů, za co jsme utratili dary Himálajských patronů, které si můžete porovnat s Vaším celkovým darem. Váš celkový dar si můžete taky porovnat s dary ostatních patronů a dozvědět se, že největší objem darů získáme od dvou a třístovkových měsíčních dárců. Doufám, že přiblížení reality Vám pomůže znovu si odpovědět, proč je pro Vás důležité být Himálajský patron.
Úspěšný fundraising = srozumitelný fundraising ≠ smysluplná pomoc
Pro úspěch fundraisingu hraje důležitou roli, zda si dárce zvládne dobře představit, jaký dopad mají jeho dary. Například adopce na dálku nebo nakoupení kozy funguje na dárce perfektně. Dárce si chce udělat radost a nová koza pro rodinu v rozvojové zemi v něm nevyvolává pochyby. Dárce není zatížen problémy rozvojové země a svoji potřebu má rychle vyřešenou.
Například nomádské kmeny v Malém Tibetu žijící na náhorní plošině Changtang se rapidně zmenšili. Před 43 roky zde žilo 130 rodin. K dnešnímu dni tam zůstávám jenom 17. Život ve městě je jednodušší. Když nějaká rodina odchází, ponechá stádo těm, kteří tam zůstávají. V dřívějších dobách jedna rodina obstarávala 20 koz. Dnes má jedna rodina 150 až 300 kusů (zdroje informací zakladatelé neziskovky LAMO Leh). Přesto se v ČR najde neziskovka, která nabízí, že zrovna těmto nomádům doplňuje stáda o nové kozy, které si můžete darovat na jejich webu.
Naše zkušenost je taková, že čím srozumitelnější fundraising, tím méně smysluplná rozvojová pomoc. Přiznáváme, že víme i o výjimkách. Nicméně pokud si půjdete koupit příště kozu, berte to s rezervou, popřípadě se zajímejte, co se za tím skrývá.
Dar s nadpisem „kompresor + zkušenosti k nezaplacení“ nikdo poskytne
Když jsme začínali stavět první novou školní budovu v roce 2012, bylo potřeba koupit kompresor, kterým se měla hutnit hlína ve stěnách. Vedení naší školy se do koupi příliš nechtělo a v té době ještě nemělo takové schopnosti, aby nám vysvětlilo, proč je to tak komplikované. Západní inženýry to rozčilovalo, protože měli představu, že se jenom „skočí do obchodu“.
Kompresor se musel jet koupit do dva dny vzdáleného města (konkrétně Jammu). Jediný schopný kandidát k tomu úkolu byl Samfel. Ten však byl taky stavbyvedoucí, a pokud měl odjet nakupovat, znamenalo to zastavit stavbu. Stavební sezóna v Malém Tibetu trvá přibližně 4 měsíce. To je velmi krátká doba a hraje se vlastně o každý den. Samfel strávil výběrem kompresoru a zajišťováním dopravy dva měsíce. Ke kompresoru zapomněl dopravce naložit jeden díl, takže další dva měsíce zabrala reklamace. Stavební sezona byla fuč. Avšak měli jsme kompresor a zkušenosti k nezaplacení. Kompresor byl dvojnásobě dražší, protože k ceně bylo potřeba připočítat Samfelovu výplatu za stavební sezonu.
Zkuste si sami odpovědět, jak by mohlo vypadat darování kompresoru na sbírkovém webu, třeba „Kompresor + zkušenosti k nezaplacení“? Takový nadpis moc přitažlivě nepůsobí. Zajímavější otázkou však je, jestli jsou zkušenosti stejně důležité jako kompresor.
Dary s volným účelem naložení mohou být efektivnější, pokud je jejich utrácení správně vedeno
Dary Himálajských patronů využíváme na podporu rozvoje tamní školy. To je široce formulovaný účel, který však umožňuje důležitou flexibilitu. Konkrétní podobu dostávají útraty na začátku roku, kdy se vytvoří plán roční spolupráce. Ten potom zveřejníme na našem webu zde. Průběh vynakládání peněz v průběhu roku kontrolujeme, popřípadě rozhodujeme nad změnami. Co se potom podařilo realizovat, zveřejníme na našem webu zde, ale taky to posíláme emailem v lednu nebo únoru.
Roční plán a vyhodnocení není pro dárce tak přitažlivé. Vyžaduje to vysvětlování, pozornost a čas. Email s ročními výsledky otevře o polovinu méně patronů než ostatní emaily. Z průzkumů nám vyšlo, že na adopci lidi dají dvojnásobně věští dar než na neprůhledné patronství, z kterého se platí „nějaký plán“. Avšak flexibilita při nakládání s darem otevírá prostor pro rozvoj již zmíněných zkušeností vedoucích naší školy a rozvojová pomoc začíná dávat smysl.
V roce 2015 jsme odmítli, aby Himálajští patroni měli adoptované děti. Místo toho jsme škole nabídli, že dary patronů mohou využít k investicím do podnikání, kterým si vydělají peníze k zajištění bezplatného vzdělávání dětem z nejchudších rodin. Škola si nejdříve koupila náklaďák, který pronajímala. Časem však došla k tomu, že neinvestiční projekt kurzu buddhismu je více efektivní. Nicméně ředitel Norboo potřeboval pomoci, aby tento projekt ukočíroval po stránce organizační a ekonomické. Po čtyřech letech vlastní námahy ředitel odmítl dále zajištovat bezplatné vzdělávání pro 30 % žáků z chudých rodin s argumentem, že rodiny peníze na školné prostě mají. Peníze ze sociálního podnikání škola začala investovat do stavby nových školních budov. Ředitel posílen podnikatelskými zkušenostmi taky prohlásil, že všechny rodiny budou spolufinancovat stavbu nových školních budov buď ročním darem nebo vlastní prací. V roce 2015 se tedy zdálo, že rodiny jsou ochotny pouze inkasovat dary na své děti, ale o pár let později se situace zcela obrátila. Více o tématu zde, zde a zde.
Doufám, že se nám podařilo nastínit, kolik flexibility bylo potřeba k dosažení výsledků. Darované peníze přetékaly všemi směry a byly nezbytným nástrojem k tomu, aby ředitel školy získal zkušenost „že to jde“!
Nejvíce darů od Himálajských patronů se utratí za stavbu nových školních budov
Odstavce výše jsme psali, abychom pomohli k pochopení, že ohnutí pomoci jenom proto, aby tomu dárce dobře rozuměl, není správná cesta. Nezpochybňujeme, že dárci chtějí vědět, za co jsou jejich peníze vynaloženy, popřípadě jaký význam má jejich pomoc. Níže Vám zkusíme nastínit, co konkrétně Vaše dary změnily.
Nejvíce darů od Himálajských patronů se utratilo za stavební projekty. V posledních letech to byla stavba internátu a školních laboratoří a drobné stavební projekty. Druhou největší položkou začala časem být koordinace veškeré pomoci. Cílem koordinace je zajištění provázání mezi projekty pomoci třeba právě ročním plánem – tj. sestavení, dohled a vyhodnocení – ale taky například odborné vedení při realizaci kurzu buddhismu (popsané výše v textu). Tuto práci dělají převážně ředitel Brontosaurů v Himálajích Jirka Sázel a ředitel naší Himálajské školy Norboo. Zajímavé je, že hodně financí se taky daří ušetřit. Jde to vidět na nákladech za pozvání učitelů na studijní pobyt do ČR (rok 2016 a 2019 – fialová barva). Pokud by učitelky pozvané do ČR v roce 2019 měly po jeden měsíc spát v hotelu místo u himálajských patronů doma, byly by náklady za jejich pobyt mnohonásobně vyšší.
Jak moje patronské dary mohly být utraceny
|
I když posíláte jenom dvě stovky měsíčně patříte do skupiny dárců, kteří pošlou největší objem darů
Nedělejte si prosím starosti, že je váš pravidelný dar příliš malý. I když posíláte třeba jenom stovku stovky měsíčně, děláte stále mnohem více pro vzdělávání v Malém Tibetu než většina Čechů. Pět set himálajských patronů je stále pouze 0,005 % české populace.
Největší objem darů dostáváme od dárců, kteří dávají 200 Kč a 300 kč měsíčně. 173 třístovkových patronů nám doposud poskytlo 1,5 mil Kč. I když na grafu níže vidíte, že je také silná skupina s pravidelným darem mezi 400 a 500 Kč jedná se spíše o historickou anomálii, kde jsme pár let nabízeli rozvojovou adopci a dárci byli ochotni dávat vyšší dary. Abychom nebyli příliš idealističtí, vidíte taky, že čtyři dárci, kteří dávají mezi 2 a 3 tisíci kč měsíčně pomalu dotahují objem darů, které poskytlo 195 patronů s pravidelným měsíčním darem do 100 kč měsíčně.
Máme 8 Himálajských patronů, kteří to s námi táhnou skoro devět let. Druhý rok pravidelných darů se u patrona rozhoduje, zda bude pokračovat. Pokud pokračuje po druhém roku už většinou neodchází. Proto na grafu můžete vidět, že nejvíce patronů konkrétně 207 je ve dvou letech jejich dárcovství, protože tam jich nejvíce končí.
Lepší znát realitu než tápat v mlze
Děkujeme za všechny vaše dary, za vaši přízeň a že vám záleží na dobrém vzdělávání v Malém Tibetu. Doufám, že vám tento článek pomohl porozumět, jak vaše dary změnili svět k lepšímu a jak si vedete v porovnání s ostatními patrony. Také doufáme jste si osvojili, že jednoduchost útrat za pomoc nemusí být správná cesta, protože je většinou na úkor smysluplnost pomoci tamní komunitě.
Nechceme vyvolávat mezi patrony rivalitu nebo pocit, že dávají málo. Děkujeme za všechny dary. Přijde nám důležité věcně ukázat, jak na tom jste, protože chápeme, že to může být vaše přirozená touha. Věříme, že všichni z vás jsou natolik silné osobnosti, pro které je příjemnější znát realitu než tápat v mlze.
Dlouhodobou ambicí naší neziskovky vytvořit takový systém, který umožním dárcům dobře rozumět významu dopadu jejich darů, ale zároveň se zachovat smysluplnost. Věříme, že to časem přijdeme s něčím novým a doufejme, že převratným. Pokud to bude možné, nabídneme vám abyste se na novém systému podíleli.
Těšíme se na další společnou pomoc vzdělávání v Himálaji