V průběhu ledna, února a března přibývaly v Malém Tibetu pouze jednotky případů koronaviru denně. Tamní vláda se rozhodla otevřít školy. Minulý rok naše škola vůbec neotevřela, a tak se děti osobně setkaly po jednom roce. Mezi dětmi zavládla euforie stejně jako mezi rodiči, kteří si od nudících se dětí zavřených doma konečně odpočinuli.
V Malém Tibetu jsou všichni nad padesát očkováni
V Malém Tibetu jsou naočkováni dvěma dávkami již všichni zdravotníci, členové armády a taky všichni nad padesát let. Učitelé zatím očkovaní nejsou, protože školy byly v průběhu zimy zavřené. Tamní vláda má za cíl naočkovat všechny občany nad 18 let do června a nic nenaznačuje tomu, že by to neměla stihnout. Zdá se, že tamní vláda je organizovanější než ta naše. Pozitivní situaci asi taky pomohla přirozená zimní izolace.
Zima je období, kdy se život v Malém Tibetu zastaví. Sněhem zapadají dvě přístupové cesty z nížinné Indie do Malého Tibetu. Přístupnost jednotlivých údolí mezi sebou je taky nižší. V dřívějších dobách byl pohyb mezi údolími a mimo Malý Tibet skoro nemožný. V dnešní době je zimní cestování možné, ale stále omezené a trochu nepřirozené. Zjednodušeně řečeno jsou v zimě všichni doma. Je to takový samozřejmý lockdown.
V hlavním městě Malého Tibetu školy neotevřely. Otevřely jenom třídy 10, 11, 12 a děti chodí na střídačku jeden den do školy a druhý den dělají úkoly doma. V okresu Kargil, v kterém je naše škola, otevřely všechny školy. V tomto okresu se po tři měsíce nevyskytly žádné případy koronaviru a tamní „krajský ředitel“ je bývalý učitel a považoval otevření škol za důležitou prioritu
7 nových učitelů a nejvíce nových přihlášek v historii školy
Protože tento rok bylo v Malém Tibetu málo sněhu, škola začala již od 8. 3. Nejdříve do školy mohly jenom třídy 8, 9 a 10. Ostatní třídy měly nastoupit až od 15. 3. Polovina učitelů tedy neměla v prvním týdnu co dělat. Pustili se proto do výzdoby tříd a školní haly, aby dětem udělali návrat po jednom roce příjemný.
Do školy nastoupilo 7 nových učitelů. To je hodně, protože v předchozích letech se většinou vyměnili nejvíce 3 učitelé. Společné zdobení byl dobrý počáteční team building. Ředitel Norboo příchod nových učitelů vítá: „Ti mladí disponují již zcela jiným vzděláním a přístupem k životu. Dříve byly změny v pedagogickém stavu v neprospěch školy. V současné době však každá mladá krev znamená posun kupředu.“
Tento rok má taky škola rekordní počet nových přihlášek, a to 37. Konkrétní důvod se zatím nepodařilo zřetelně identifikovat, ale ředitele Noroboa překvapilo, že spoustu nových přihlášek přišlo po tom, co na facebooku zveřejnil, jak učitelé hezky vyzdobili školu.
Většina dětí se jeden rok osobně neviděla
Naše škola nebyla otevřena po jeden rok. Zároveň nebyla možnost dělat jakékoliv shromáždění. Policie kontrolovala, za jakým účelem se lidi pohybují po vesnici. Vesnice Mulbekh je dlouhá a mezi nevzdálenějšími konci je 28 km. Při těchto konstelacích vzájemný kontakt dětí nebyl skoro možný. Naprostá většina dětí se tedy osobně potkala po jednom roce. Euforie zavládla nejenom ve škole, ale taky mezi rodiči, protože ti měli znuděných dětí zavřených doma jeden rok plné zuby.
Koronavirová opatření nejvíce komplikují provoz autobusu
Naše škola má všude rozestavené kýble s vodou a mýdlem (kýble s vodou jsou místo vodovodní baterie a umyvadla ve třídách). Všichni musí nosit roušky. Dvakrát položenou otázku, zda je povinné taky pravidelné testování dětí, ředitel Norboo příliš nepochopil. Odpověď jsme si tedy vyhodnotili tak, že pravidelné testování dětí si tamní ani nedokážou představit. Škola by podle vládních nařízení měla zajistit, aby se děti příliš nestýkaly a aby si změřily každý den teplotu v moment příchodu do školy. Tato dvě opatření se však vůbec nedaří naplnit.
Dovážení dětí do školy je komplikované i bez koronaviru. Naše škola je uprostřed údolí. Autobus nejdříve jede na jednu stranu údolí a zaveze děti do školy. Potom jede na druhou stranu údolí. Vždy jedna strana údolí je ve škole o hodinu dříve před školou a druhá strana údolí o hodinu déle po škole. Jedno z aktuálních koronavirových opatření, která mohou tamní policisté jednoduše kontrolovat, je přeplněnost autobusů. Ve školním autobusu tedy může jet jenom tolik dětí, kolik má autobus sedaček. Prakticky to znamená, že školní autobus musí jet natřikrát, než sveze všechny děti. Čekání ve škole se potom protahuje až na hodinu a půl.
Studenti jsou zase nejlepší u závěrečných zkoušek
Začátek školního roku je taky spojený s vyhlášením výsledků testů desátých ročníků z konce předchozího školního roku (tj. z listopadu). Výsledky těchto testů mají zásadní vliv na budoucí karierní možnosti studentů. Výsledky jsou zase jak u jednotlivců, tak v celku výborné jako všechny ostatní roky. Gratulujeme jednak studentům, ale i naší škole. Výborné výsledky se zdají již jako samozřejmost. Škola potvrzuje, že splnila cíl svého založení, a to kvalitní vzdělání na vesnici. Jak a proč jsou zkoušky na konci desáté důležité? Excelentní výsledky našich studentů z minulosti zde, zde a zde.
Díky za Vaši podporu, díky že Vám záleží na dobrém vzdělávání v Malém Tibetu a přejeme Vám, abyste z toho měli radost. Sdílet příběh můžete na tomto odkazu.