Kdykoliv Dalajláma jede do okresu naší vesnice, naplánuje si cestu do hlavního muslimského města Kargilu, za cílem harmonizace vztahů mezi muslimy a buddhisty. Tento rok se Dalajláma nemusí doprošovat. Poprvé v historii jej do Kargilu pozvali tamní muslimové a my se těšíme na společnou audienci v létě.
Naše vesnice leží v okresu Kargil. Ten je osídlen převážně muslimy. Jinými slovy je Mulbekh poslední buddhistická vesnice při cestě z Malého Tibetu do Kašmíru. Všude kolem ní už jsou jen muslimové. Obyvatele Mulbekhu také nejsou pouze buddhisté. Jsou je zde seskupení domů, které již konvertovali k islámu.
Vztahy mezi buddhisty a muslimy jsou někdy poklidné někdy napjaté. Muslimové například nejí a nepijí jídlo od buddhistů. Takže i když mají domy vedle sebe, muslimská rodina nikdy nezjistí, jestli jejich buddhističtí sousedi mají lepší čaj. Zajímavé je, že se toto pravidlo nevztahuje na peníze. Takže muslim může opravit za finanční odměnu buddhistovi dům, ale na oběd už musí k sobě domů.
Komunity mají také rozdílné zvyklosti, což prohlubuje jejich odcizení. Vrásky na čele se jim dělají tehdy, pokud na stejný den vyjde buddhistický největší buddhistický a muslimský svátek. Muslimové totiž musí naříkat a mrskat se za smrt Mohameda a buddhisté jedí, pijí a co nejvíce se veselí k příchodu nového roku. Když obě oslavy probíhají na stejném vesnickém shromaždišti, doposud to vždy dopadlo tak, že muslimové začali mrskat také veselé buddhisty.
V roce 2006 se v hlavním městě Kargil úspěšně uchytilo několik buddhistických obchodů. Muslimové proto zinscenovali, že jim „nějaký“ buddhista roztrhl korán. V Ulicích Kargilu vypukly nepokoje. Všechny buddhistické obchody muslimové rozmlátili a začali táhnout na jejich vesnice (včetně Mulbekhu). Celou situaci zachránila až indická armáda. Nicméně stavbyvedoucí naší školy Samfel přišel kvůli nepokojům o celoživotní úspory získané za 30 let v armádě vložené do obchodu s počítači.
Když před 50 lety začala indická vláda administrativně rozdělovat Malý Tibet, nechala rozdělení na muslimskou komunitu. Ta to rozdělila tak, že každý administrativní blok má vždy muslimskou většinu. Tímto zcela vyřadila buddhistickou komunitu z voleb. Protože buddhisté nemohou zvolit jejich zástupce do vládní reprezentace, nemohou ani obdržet jakoukoliv vládní podporu.
Výše popsaná situace byla jedním z důvodů, proč jsme si k naší podpoře zvolili vesnici Mulbekh. V hlavním městě Malého Tibetu nám přišlo, že už je charitativních organizací příliš. Kláštery nám přišli bohaté a pouze neschopné jejich finance koordinovat. Naopak odlehlá vesnice Mulbekh, legislativně odříznutá a utlačovaná muslimskou komunitou nám dávala větší smysl. Stali jsme se první neziskovkou, která v tomto údolí zapustila kořeny. Stejný důvod měl k započetí podpory i 14. Dalajláma.
Teď zpět k našemu úvodu a popisu co bude tento rok. 18. března 2018 se starosta a ředitel okresu Kargil Haji Anayat Ali sešel s Dalajlámou a pozval jej k návštěvě Kargilu. Aby podpořil jeho žádost, pozval na audienci také zástupce naší vesnice. Ti si zase dali podmínku, že Dalajláma musí navštívit taky Mulbek. A Dalajláma přislíbil, že v létě přijede (buď červenec nebo srpen). Tento týden vyrazí ve stejné sestavě za Dalajlámou návštěvu znovu potvrdit.
Dalajláma byl osobně v Mulbekhu naposledy v roce 2010. Potom měl v plánu navštívit naši vesnici v roce 2014 k příležitosti otevření nových školních budov. Kvůli špatnému počasí však návštěvu zrušil. Pokud v létě znovu přijede, jsme pevně přesvědčeni, že ocení naši snahu za posledních 8 let. Také doufáme, že díky jeho návštěvě budou mít buddhisté a muslimové k sobě blíž a třeba už si společně vypijí čaj.
