Skupina 10 dobrovolniku se o vikendu stastne dopravila do Lehu. Od stredy 30.6.2010 se dobrovolnici zapoji do vyuky na zakladni skole Moravian Mission School v Lehu. V techto hodinach se mladi nadsenci aklimatizuji, seznamji se s prostredim mesta a skoly, dokoncuji pripravy na dobrovolnicke akivity.
“Uzasne, po jednom dni v zaprasenem a prelidnenem Dilli se v Lehu citim jako v raji. Cerstvy vzduch, ciste ulice, vstricni a usmevavi lide.” odpovida dobrovolnice Michala Cepkova na otazku, jak se ji v Lehu libi. Leh je privetive, stale vice turisticke mestecko obklopene spicatymi zasnezenymi vrcholky hor.
„Z velkych oken rodinneho hostelu, ve kterem nyni prebyvame, mame vyhled na horu Shangri La, uctyhodny sestitisicovy vrchol.“ Neni divu, ze puvab mesta a jeho okoli, pomalu bezici cas a klid laka tolik cizincu.
Dobrovolnici budou v nasledujicim tydnu pripravovat zaky Moravian Mission School na projekt La Ngonpo. Nauci zaky zakladum prace s fotoaparetem, nahravani fotek do pocitace a jejich upravu. Zaky ceka take motivacni hodina, ve ktere se dovi nekolik informaci o Ceske republice, o moznostech komunikace s ceskymi zaky v ramci projektu La Ngonpo a o smyslu projektu vubec. Dokonce si zaci vyzkouseji praci s webovym portalem La Ngonpo a s pomoci ceskych dobrovolniku budou plnit prvni vyukove ukoly.
„Hlava me poboliva a do schodu musim pomalu, jinak se citim dobre.“, tak zni odpoved dalsi dobrovolnice na to, jake to je, ocitnout se naraz ve vysce 3200 m. n. m.
„Dlohoudobost tabora Krajni meze pocitujeme v Lehu na vlastni kuzi. Nekteri lide nas zdravi cesky, obchodnici nasazuji nizsi ceny, kdyz vidi na nasich batozich nasivku Hnuti Brontosaurus. Ceske skupiny se tady v minulych letech dobre zapsali, lide si je pamatuji. Diky vsem nasim predchudcum!“
Drzte dobrovolnikum letosnich Krajnich mezi palce! Dalsi zpravy prineseme brzo.
- Log in to post comments