Možná jste zaznamenali v mediích články s nadpisy „největší změna ve státu Džamú a Kašmír od indické nezávislosti“. Potvrzujeme, že je to změna pro obyvatele Malého Tibetu tzv. Ladakhu, bohužel jak už to na světě bývá, není zcela jasné, jestli pozitivní nebo negativní. Níže se zkusíme věnovat dlouhodobé rozvojové problematice, než skutečnosti že jsou aktuálně v kašmíru vojáci, kteří mají hlídat potenciální nepokoje.
Malý Tibetu neboli Ladakh byl až doposud součástí státu Džamú a Kašmír. Celý stát byl vlastně jeden velký zmatek, který vycházel neuvěřitelně negativně pro obyvatele Malého Tibetu. Ve státu byli tři části, každá s jiným náboženstvím – hinduismus, islám a buddhismus. V muslimském kašmíru byli často nepokoje, které paralyzovali všechny tři státy. Aby to „bylo spravedlivé“, troj-statí bylo střídavě řízeno z hinduistického Džamú a islámského Kašmíru, ale nikdy z buddhistického Ladakhu – což samozřejmě způsobilo, že hinduisti a muslimové těm buddhistům radši nic neposlali, popřípadě je ždímali.
Ladačané odjakživa argumentovali, že do státu Džamu a Kašmír nepatří – že jsou tam historickým nedopatřením. Častý argument byl, že být součástí Džamú a Kašmír brání v rozvoji kvality života Ladakhu. Proto ladačané posledních 30 let usilovali status tzv. Union Teritory, které by jim dalo svobodu od státu Džamú a Kašmír.
Ladačané teď status Union Teritory dostali. Takže asi dobrá zpráva, avšak … pokud jsme to dobře pochopili ... Ladakh teď bude spravován od centrální indické vlády, ale legislativa těchto vztahů není stanovena. Hlavní riziko zde z naších zkušeností spočívá, jak se ubránit všudypřítomné indické korupci, tj. i když se napíší nějaké zákony je spíše otázka, jak to bude probíhat v praxi a kdo z toho co bude mít. Jenom pro představu, V Malém Tibetu se dlouhodobě diskutuje, zda neuplatnit Bhútánský model. To však odmítají všichni, kteří se turismem živé. V moment, kdy vláda začne vybírat nějaké poplatky za turisty je dost pravděpodobné, že peníze nikdy neskončí v Malém Tibetu (příkladem je povolení za vstup na horu Stok-Kangri, které se zavádělo s argumentem zpětných investic do infrastruktury a za 12 let indické vláda pouze inkasovala peníze, ale nikdy nedala do rozvoje infrastruktury ani korunu).
Často spjaté riziko diskutované se zavedením Union Teritory je, že lidi z nížinné Indie budou moct kupovat majetek v Malém Tibetu. Doposud to možné nebylo a zatím se neví, jestli nová legislativa to umožní. Rozhodně se může stát, že všechny lukrativní pozemky skoupí bohatší a progresivnější Indové a vytlačí z Malého Tibetu původní obyvatele. Rozhodně neříkáme, že to není pravděpodobné. Ladačané měli ve zvyku poslouchat svého krále a potom mnicha a o nic moc se nestarat. Za posledních 40 let se jim však proměnil život tak jak nám zde za posledních 400 let a je otázka, jak si na to stíhali dělat názor. Tamní vláda na ně byla taky velmi hodná v průběhu této změny. Nosila jim jídlo, plyn a další komodity zadarmo až pod nos, postavila jim nemocnice, školy, úřady a cesty a tamní jenom bohatli a stěžovali si na vládu, že ještě nemají „tamto a ono“. Jinak řečeno stále to někdo řešil na ně.
Teď mají ladačané před sebou další významný krok k osamostatnění. Konečně mají potenciál dalších svobod a již se nemusí omezovat státem Džamú a Kašmír. Teď mají možnost spojit se, vytvořit unii, která bude ochraňovat jejich kulturní dědictví, regulovat turismus, stanovovat priority rozvoje bez toho, aniž by jim to nějaký muslim z kašmíru zakázal. Však na druhou stranu to zmámená neprodat své vlastní pole za cenu za kterou celá rodina bez problému dožije na pláži a teplíčku nížinné Indie. Bohužel značná část ladačanů doposud po kouskách jejich přírodní bohatství, kulturu a unikátnost po kouscích prodávalo a jsou na to vlastně zvyklí.
Pro obyvatele Malého Tibetu jsou současné změny nová zkouška jejich samostatnosti. Důvodem, proč naše neziskovka podporujeme vzdělávání je abychom pomohli obyvatelům Malého Tibetu rozumět čím jsou unikátní oproti zbytku světa, aby se zvládli docenit, aby do jeho moderní podoby jejich životů vzali to nejlepší z původní kultury a byli připraveni na podobné situace jako se stala právě teď. Držíme ladačanům palce k těm správným rozhodnutím a budeme vše bedlivě sledovat.