V polovině května Českou republiku navštívil Juma Malik – nejlepší kuchař Malého Tibetu. Vařil tu ve dvou televizních pořadech a vedl dva kurzy vaření pro Himálajské patrony a veřejnost. Vše se perfektně povedlo a byla to super zkušenost pro všechny zúčastněné.
Kdo je Juma Malik
Malý Tibet je poslední místo na světě s nepotlačenou tibetskou kulturou. Proto sem každý rok přijíždí 300 tisíc turistů, což je stejně počet jako počet obyvatel Malého Tibetu. Pod náporem turistů se z hlavního města Leh stalo nejrychleji rozvíjející se město v celé Indii. Množství hotelů a restaurací zde roste jako houby po dešti a my bychom vám rádi zprostředkovali seminář s člověkem, který v tomto prostředí suverénně uspěl.
Juma Malik provozuje nejlepší restauraci v Malém Tibetu, která každoročně obdrží Certificate of excelence od Trip Advisoru. Každý den mají plno a bez rezervace budete na volné místo dlouho čekat. Dáte si zde typická lokální jídla i výběr jídel z celé Asie. Jídla jsou v porovnání s ostatními restauracemi nejchutnější a jejich cena je zcela běžná – je to vlastně luxusní restaurace za lidové ceny. Aby Juma mohl garantovat kvalitu, nakoupil si vlastní pole, kde si pěstuje potřebné suroviny. Každý večer je v restauraci, sedí u stolu společně s hosty a velmi rád vám vymění jídlo i tehdy, pokud se objednávka zrovna netrefila zrovna do vaší chuti.
Dobrodružné Dobré ráno
I přesto, že Juma Malik tak úspěšně provozuje svou restauraci, nemá žádné zkušenosti s vystupováním v televizi ani s vedením kurzů vaření. Zvlášť „dobrodružné“ bylo první vystoupení v Dobrém ránu s Českou televizí. Jako první jídlo nabídl Juma moderátorům slaný máslový čaj, čímž podle očekávání způsobil kulturní šok. K dalším nabídnutým jídlům – zeleninové polívce Thukpě a knedlíčkům momo – se moderátoři již stavěli podezíravě. Protože však měli ve studiu rybáře Jakuba Vágnera, začali jídlo nabízet jemu s odůvodněním, že „vy jste prodělal těch deset malárií, takže to určitě zvládnete sníst“.
Juma měl tendenci dát na televizní stůl pouze zářivý výsledek, ale v televizi se očekává, že na stole bude co nejvíce vidět průběh vaření. Takže bylo celkem zábavné motivovat Jumu, aby nedělal těsto na zemi, neschovával kastroly pod stůl nebo nezohýbal se pod stůl tak, že vystrkuje zadek na kameru. V průběhu show se k nám párkrát naklonil kameraman se sdělením: „Máte pod stolem hroznej bordel a na kameře to vypadá strašně blbě.“
Přímo v přímém přenosu jsme zjistili, že k napařování knedlíčků momo má Juma hliníkové hrnce, ale ve studiu mají pouze indukční sporák. Bohužel snaha o kompromisní řešení vedla k takovému vzhledu knedlíčků momo, že argument „nejlepší kuchař Malého Tibetu“ silně pokulhával.
Nicméně v druhém televizním pořadu Sama doma už Juma předvedl, že je profík a jeho vystoupení bylo zcela na jedničku.
Záznam z Dobrého rána zde, záznam ze Sama doma zde
Kurzy vaření
Dva kurzy vaření v brněnském studiu Kuliner a pražském Ola Kala se povedly skvěle. Zúčastnilo se jich 4 a 12 účastníků. Ochutnali tibetský slaný máslový čaj a těsto kholak, rozehřáli se na zeleninové polévce thukpě a potom trénovali, jak udělat pěkné momo: jak připravit jejich náplň (dělali jsme zeleninovou a masovou), jak má vypadat těsto, jak připravit omáčku, ale hlavně jak správně momo zabalit a různé varianty jeho tvarů. Potom jsme si zkoušeli momo taky osmažit.
„Sešli jsme se super parta,“ říká účastnice Jitka. „Všichni byli takoví nadšení do vaření, a to bylo moc příjemné.“ Kurz navštívila také lektorka indické kuchyně studia Kuliner Ilona. Ta má indického manžela, v Indii byla mnohokrát a teď si otevírá indické bistro. „Tibetská kuchyně pro mě byla doposud neznámá a kurz pro mě znamenal obohacení mých dosavadní zkušeností s Indii,“ říkala Ilona po kurzu.
Čím je tibetská kuchyně unikátní
Kuchyně Malého Tibetu si bravurně poradila s limitovanými možnostmi. Nadmořská výška 3500 m, velmi krátké léto střídá zima s teplotami – 30 °C, která tamní obyvatele odřízne od zbytku světa na 6 měsíců. Nejdůležitější surovinou je tedy ječmen, mléko a skopové nebo jačí maso. Zelenina nebo ovoce jsou čerstvé jenom dva měsíce v roce a místní lidé mají řadu způsobů, jak jej usušit na tuhou zimu. „Bio kvalita“ jejich potravin jim umožňuje dožít se i stovky let nebo zajistit, že neonemocní rakovinou – Malý Tibet je totiž jediné místo na světě bez výskytu rakoviny.
V průběhy zimy se v Malém Tibetu v domech netopí. Ideálním způsobem, jak se zahřát, je vypít horký čaj nebo polévku. Slaný čaj vám navíc dodá tuk a sůl, tolik potřebnou pro náročnou práci ve velké nadmořské výšce. Proto zde lidé pijí třeba i 7 litrů čaje za den. V polévce se zase dá dobře rozpustit sušená zelenina nebo jačí sýr. A když je v létě všeho dostatek, uvaříte si momo, které kombinuje všechny lokální možnosti.
