Na konci listopadu proběhly dva koncerty Iva Tibettová, kde Iva Bittová a nomádský hudebník Ančuk předvedli to nejlepší z tibetské hudby. Dražby na koncertech vynesly 200 tisíc Kč, které si mezi sebe rozdělily neziskovky Brontosauři v Himálajích a Surya, které akci spolupořádaly.
"Nejlepší bylo hrát s Ivou na koncertech" hodnotí pobyt nomád Ančuk, "musím říci, že Praha je rozvinutější než naše hlavní město Leh,“ dodává. Asi vám to zní legračně, ale za tímto prohlášením je delší příběh. Ančuk je nomád. Pase kozy na rozlehlých pláních Malého Tibetu a je proslulý hrou na tibetskou kytaru damian. Jako poslední hudebník z Malého Tibetu ještě udržuje tradiční techniku hraní – hraje pouze pomocí ukazováčku a prsteníčku. Proto si Iva na své cestě do malého Tibetu vybrala právě Ančuka. „Od lidí stále zakořeněných v tradiční kultuře se můžeme hodně inspirovat,“ tvrdí Iva. Ančuk necestuje, nejdále byl v hlavním městě Malého Tibetu, nemluví anglicky, a cesta do ČR pro něj byla tedy velká zkušenost.
Ančuk není tak hloupý, jak to vypadá podle jeho hodnocení Prahy. Určitě věděl, že jde do rozvinutějšího světa. Malý Tibet se rychle rozvíjí, proto tamní obyvatele mají ve zvyku často hodnotit, co už je rozvinutí a co není. Sdělení, že u nás je to už dobrý, je vlastně takové všední zhodnocení situace, ale zaručeně pochvala a uznání. Ančukův jazyk je navíc velmi jednoduchý, a když jeho výrok překladatelé doslova přeložili, zní hodně srandovně. Pevně věříme, že kdyby měl Ančuk lepší jazykové možnosti, volil by sofistikovanější hodnocení.
Společné koncerty Ančuka a Ivy Bittové v Brně a Praze navštívilo celkem 600 lidí. Oba umělci předvedli nejprve sólový projev, potom Iva doplňovala Ančukovy písně a prokládala je českými lidovkami. Po koncertu se dražily fotografie z Malého Tibetu. V Brně a Praze se tak podařilo získat 200 tisíc Kč. V Praze se vydražily obrazy za 153 tisíc, nejdražší z nich za 40 000 Kč. Na konci koncertu v Praze mohli diváci zažít přídavek, který ještě nikdo nikdy v Betlémské kapli neviděl.
„Iva Bittová je úžasná. Na začátku koncertu procházela publikem a zpívala. Když šla kolem mě, bylo to naprosto nádherné,“ popisuje zážitky z koncertu Denisa. „Inspirován někdejší přednáškou 17. Karmapy a návštěvami Himaláje se o praxi buddhismu zajímám zhruba 15 let. Při práci v IT je to třeba. :) Vize a práce obou neziskovek je úžasná a potřebná k zachování tradice. Nikdy předtím jsem se dražby neúčastnil. Byla to zábava a adrenalin v jednom, a hlavně pro dobrou věc. Navíc máme doma krásnou vzpomínku,“ hodnotí zážitek z koncertu majitel nejdražšího obrazu z dražby – fotografie buddhistické knihovny Martin.
Když se něco podaří, tak se v Malém Tibetu slaví. Slaví se tancem a tancovat musejí naprosto všichni. Proto jsme si na konci pražského koncertu nechali od pana Ančuka zahrát nomádskou píseň, překladatelé Sonama a Khenriab nám ukázali, jak na ni tancovat, a všichni účastníci koncertu si šli na podium ten exotický tanec zkusit. Doufám, že i ti, kteří tam nebyli, cítí, že to nemělo chybu, viz video zde.
„Musím říci, že na mě pozitivně působila spolupráce neziskovek Brontosauři v Himálajích a Surya,“ říká koncertu účastník Luboš. „V neziskovém sektoru se nějakou dobu pohybuji a mám zkušenost, že se k sobě neziskovky chovají konkurenčně a malicherně. Bylo super, že se na večeru ukázal Tomáš Beránek a Jirka s Honzou (zástupci organizujících neziskovek) divákům představili i jehoneziskovku Namasté Nepál,“ uzavírá Luboš.
Rádi bychom poděkovali Ivě Bittové, Ančukovi, překladatelům Sonamovi a Khenriabovi, všem hostům, dražitelům, dobrovolníků a partnerům CK Livingstone, ČVTU Praha, Vinařství Juřeník a Ždárský, Zátiší Catering za společné vytvoření super atmosféry.
