První výuka IT nad rámec běžných osnov úspěšně doběhla do konce. Lucka Vančová a Petr Kluger se minulý týden vrátili zpět do ČR. První dobrovolníci, kteří působili v naší škole v průběhu zimy, jsou po příletu plni dojmů a rádi bych vám přiblížil aspoň některé z nich.
Na kurz chodilo v průběhu měsíců leden a únor od třinácti do dvou dětí nebo dospělých. Studenty výuka moc baví a někteří z nich chodí na výuku hodinu před začátkem, aby jenom tak pro sebe trénovali. „včera jeden ze studentů přišel zcela sám na to, jak změnit plochu na pozadí windows. Umístil si tam fotku krásné kočičky a strhl tím lavinu mezi ostatními studenty, kteří se okamžitě začali zajímat, jak to udělal a chtěli si taky změnit plochu“ říkají učitele Petr a Lucka.
 - Cute Kitty.jpg)
Petr a Lucka si pro děti připravili široký výřez hodin pokrývající jednak základy práce s Microsoft Office až po třeba karikatury vlastních fotografií. „Jsme překvapeni, jak jsou děti disciplinovaní v kombinaci s jejich slušností a zároveň zájem a aktivitou při výuce. Jako velkou výhodu považujeme solární vytápění nových školních budov, protože jinak vy výuka byla obtížně realizovatelná“ dodávají Petr a Lucka.
 s Tundupem.jpg)
„Nejvíce si nás získal Tundup - student našeho kurzu v tatínkovském věku“, popisuje Petr a Lucka. „Na začátku mu trvalo déle, než se s počítačem seznámil, nicméně až přišlo na témata, které znal, pustil se do práce s nebývalou energií a zápalem. Naprostým vrcholem bylo natočení a sestříhání úžasné video reportáže z návštěvy významného duchovního učitele nebo zpracování powerpointové přednášky o buddhismu. Na konci našeho pobytu přišel a řekl, že se moc omlouvá, ale že nemůže přijít na poslední den výuky. Mrzelo nás to a emoce ještě zesilovala skutečnost, že vám vůbec nevysvětil, proč nepřijde. Následující den jsme zjistili, že jel do nejbližšího města Kargilu, aby si tam koupil flešku na kterou si stáhl všechny jeho práce a studijní materiály za poslední dva měsíce a to nás skutečně dojalo.“
„Zajímavé například bylo to, že se nám nepodařilo předat tamním obyvatelům koncept životopisu a časem nám došlo, že jej asi v tamních podmínkách prostě nepotřebují, protože všichni se mezi sebou vlastně znají.“
„Jednoho dne jsme po skončení výuky vyšli před školu a uviděli jsme scénu, za jakou ostatní turisté platí na Aljašce nebo v Africe obrovské peníze v rámci různých safari. Pod školou se na planině pásl oslík a najedou z křoví vyskočili dva vlci. Jeden jej napadnul zezadu a překousl mu šlachy a tím jej znehybnil. Druhý vlk na něj skočil zepředu a usmrtil jej kousnutím do krku. Potom jej stáhli do strouhy pod planinu a do deseti minut z oslíka nezbylo skoro nic. Scénu vidělo několik jaků opodál, kteří okamžitě běželi oslíkovi na pomoc, nicméně vlci byli velmi rychlí a v moment kdy byl oslík po smrti, jaci podle našeho nározu poznali, že už není za co bojovat.“
„V průběhu našeho pobytu se o nás tamní obyvatele výborně starali a na konci jsme vyrobili Kunčokovi diplom za nejlepšího kuchaře. Diplom jsme se rozhodli zalaminovat, a když jsme viděli infrastrukturu obchodu ve Wace navrhli jsme řediteli Norboovi, že když už má tu novou infrastrukturu mohl poskytovat služby jako internetovou kavárnu, tisk a další věci pro další lidi z vesnice“.
Líbí se vám příběhy, jak se výuka IT v Malém Tibetu pomalu rozbíhá. Přidejte se prosím do toho s námi přispěním na některou komponentu nové počítačové učebny!
